Secret diary of a housewife

pátek 3. listopadu 2017

Marocký kuřecí tažín s dýní


Milý deníčku...marocký tažín s dýní je to dokonalé podzimní jídlo do listopadových plískanic, které Vás zahřeje a potěší barvami. Tažín či tajine je styl přípravy jídla, kdy se všechny suroviny dají do jedné uzavíratelné nádoby - do oné nádoby na tažín, takového keramického či kovového komínu. Můj tažín je přímo z Maroka od kamarádky Martiny, ale když vařím pro regiment, používám klasický hrnec a tažín peču v troubě - chutě se tak skvěle propojí:) Kuřecí tažín je na čas jednodušší než třeba jehněčí, takže pokud jste tažín ještě nezkoušeli, začněte s tímto. Je to hřejivý, aromatický, chuťově bohatý, díky a naprosto díky dýni Vás dostane svými podzimními barvami a nasládlou, kořeněnou a přesto svěží chutí...




A jak na to...

dýně
2 kuřecí stehna/prsa
plechovka rajčat
plechovka cizrny
kokosové mléko - plechovka
cibule
3 stroužky česneku
sušené meruňky
100g mandlí
chilli, skořice,kmín
zázvor, asi 4 cm
svazek koriandru
plochá petrželka
šťáva z poloviny citrónu
chilli paprička, nebo sušené chilli dle chuti
med
kuskus
olivový olej
máslo

Kuře si nakrájím na kousky, osolím opepřím a osmahnu na másle s kapkou oleje. Oloupu si nakrájím dýni na kostky.Jakmile je hotové, dám ho na talíř a do alobalu, aby zůstalo teplé a pustilo šťávu. Stonky koriandru, cibuli, oloupaný zázvor, chilli, kmín a česnek si rozmixuji na hladkou pastu. Pastu si opeču na výpeku z masa, přidám kurkumu a zarestuji, případně přidám máslo/olej, nakonec citrónovou šťávu. Přidám maso i s puštěnou šťávou, kousky dýně, přiliji plechovku rajčat, cizrnu bez nálevu a vařím na hodně mírném plameni cca hodinu nebo dám vše péci do trouby (v hrnci).  Rozpustím si lžíci másla s lžičkou medu, přidám 3/4 mandlí, špetku skořice a pokrájené sušené meruňky, směs na posledních 10 minut vmíchám do kuřecí směsi. Dle chuti osolím a opepřím. Podávám s kuskusem (nejlépe se mi osvědčila varianta přípravy, kdy suchý kuskus mírně opeču na trošce oleje, zaliji vodou, osolím, promíchám,nechám odstát, promíchám a vmíchám trošku másla. Nakonec posypu zbytkem mandlí, které si nasucho opražím a poházím koriandrem nebo petrželkou.

úterý 3. října 2017

Chléb s řeckým jogurtem


Milý deníčku...podzim, plískanice, barvy, listí, slunce, déšť, sychravo..moje nejmilejší období. Člověka to konečně svádí k vyhřáté troubě a co může být víc uklidňujícího než byt provoněný chlebovou vůni a křupavá kůrka s jemnou střídou, namazaná pomalu rozpouštějícím se máslem? Možná ve společnosti dobré polévky, nejlépe nějaké podzimní - třeba dýňové, echt dýňové, či kulajdy? Hutný jogurt dodává chlebu na vláčnosti a absence kvásku z něj dělá neskutečně snadnou záležitost (pokud chcete opravdovou rychlovku byl by tu ještě irský soda bread ;). Podzime, kamaráde, vítej! 


čtvrtek 14. září 2017

Amaretti


Milý deníčku...amaretti, malé sušenky rozplývající se v puse, neodmyslitelná součást espressa. Dost často je objevíte v pekárnách, kde provoní celou místnost, jsou oblíbené a rozšířené po celé Itálii, lišící se jen konzistencí. Já mám nejraději ty z Lombardie, které jsou duté, suché a v puse po rozkousnutí samy rozplynou. Ano, existuje plno různých receptů, především s kombinací mandlí a meruňkových jader pro tu správnou hořkost, já ale spoléhám na ten nejjednodušší :)




neděle 3. září 2017

Quiche s cuketou a rajčaty


Milý deníčku...léto je už asi definitivně fuč a nastává moje nejoblíbenější období - začátek podzimu. Žádné výčitky, že nejíte letně lehce, zase se tam pomalu a plíživě vloudí teplo, hřejivost a tuk;) Nejvíc úrody, nejvíc chutných věcí, vše co si jen člověk může přát. A proto likviduji nejen voňavá rajčata, ale i cukety, než zase bude po jejich sezóně:) Tento quiche je taková pavariace - francouzský šmrnc a italské ingredience. Quiche jsou delikátní, elegantní a přesto rustikální záležitostí, skvěle vypadají a ještě lépe chutnají...a tento je vonící po létě, louce, obilí, slunci a vzpomínkách...


pondělí 21. srpna 2017

Srbské rizoto



Milý deníčku...srbské rizoto, strašák a nebo naopak oblíbená lahůdka ze školní jídelny. U mne druhá varianta, jejíž obliba přetrvala dodnes. Nejraději ho ale paradoxně mám z kuřecího, takže to je jasný favorit při zužitkování zbytků z křupavého pečeného kuřete. Předobraz této echt socialistické hotovky hledejme v balkánském džuveči, který je ale více zeleninový. Osobně ale tuhle pseudovariantu v podobně "srbského rizota" (taky Vás ten název tak baví, když nad ním uvažujete? :) mám ráda. Dokonce fakt moc. Vyvolává nostalgické vzpomínky na školní léta a taky na prázdniny u babičky. S kyselou okurkou a nebo nakládanou řepou není co řešit. A spoustou strouhaného sýra, co se rozteče a spatlá s rýží. No jo, každý máme svoje úchylky...;)



pátek 4. srpna 2017

Cuketové placky s parmezánem & Tzatziki


Milý deníčku...oukej, další recept s parmezánem...no, mám na něm trošku závislost, uznávám:) Ale k létu (a podzimu, zimě a jaru:) se parmazán hodí, a léto, to je pro mne hlavně cuketa. Na začátku si můžu užít smažených cuketových květů s křehkou baby cuketkou na konci, pak si ji užívat smaženou s lehkým letním bramborovým salátem, plynule přejít na křupavé a dokonalé cukeťáky, pořádnou porci přidat do koncentrovaného léta, tedy do ratatouille a sezónu zakončit nadýchaným cuketovým nákypem, na který využijete i ty přerostlé exempláře. Cuketové placky s parmezánem jsou křehké, šťavnaté a úžasné do letního horka právě s ledově vychlazenými tzatziki a orosenou skleničku bílého vína nebo střiku. A pokud budete mít doma pecorino, dejte ho místo parmezánu, placky budou ještě více výraznější!



čtvrtek 27. července 2017

Melanzane alla parmigiana

Milý deníčku...melanzane alla parmigiana neboli lilky po parmsku jsou skvělým letním jídlem, kdy můžete přidat voňavá rajčata a na chvíli se přenést na jih slunné Itálie. Ne, ze zeměpisu jsem opravdu měla jedničky:), parmigiana totiž nevznikla v Parmě, ale je typickým jihoitalským pokrmem, ve své původní verzi právě s lilky, ale zapéct můžete i telecí či kuřecí. Já miluji právě lilky, jsou skvěle jemné, rajčata jim zase dodají pikantnost, táhnoucí se mozzarella a parmazán, sklenku vína a k dokonalé pohodě nepotřebujete víc! 



neděle 23. července 2017

Dort ze zakysané smetany


Milý deníčku...dort ze zakysané smetany je naprostá primitivnost. Uznávám. A proč by ho měl člověk vůbec dávat na blog, pro inspiraci. Zase uznávám. A zvládne ho i malé dítě. Taky pravda. Ale pořád to je moje nejoblíbenější letní sladkost. A taky ta největší nostalgie, protože je to ta první věc, co jsem kdy "uvařila". Sama! (když nepočítám naprosto nepoživatelné polévky, které jsem každý večer nutila jíst svého dědu, když jsem u nich byla na prázdninách. Dodnes velký respekt, snědl je:) Ale dort ze zakysky, to je ono. Je to dobrý. Je to mokrý. A plný ovoce. Nemusíte ve vedru rozpalovat troubu. A vždy sklidí úspěch. A nejlepší je, když ho necháte dva dny zaležet. Dost často to ale u nás nevyjde, takže good luck :)






Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena