středa 13. prosince 2017

Rybí polévka


 Milý deníčku...rybí polévku buď člověk miluje nebo zatracuje. Já k ní měla v dětství taky silně rozporuplný vztah, což se změnilo věkem a teď si nedokážu Vánoce bez silného rybího vývaru představit. Miluji jak finskou lososovou Lohikeitto, norskou rybí, maďarské Halászslé, prostě rybí polévka kdykoli:) Mým favoritem je ale vánoční hustý rybí krém. Podobný jsem před lety jedla v Café Louvre, ale trošku jsem si základní strukturu receptu vytunila. Protože co se lépe snese s Vánocemi než portské, že. A co překvapivě dodá naprosto úžasnou chuť rybí polévce. Nebo spíš tu její chuť úplně vystřelí. Stane se z ní prostě dokonalá ozdoba štědrovečerní tabule, to mi věřte!






A jak na to...


1 kapří hlava
odřezky z masa, ploutví, ocasu
mlíčí nebo jikry
máslo
7 mrkví a 6 petrželí nebo 2 mrkve, 2 petržele a sáček mražené zeleniny pod svíčkovou
1 cibule
nové koření
bobkový list
celý pepř, sůl
muškátový oříšek (nemusí být)
portské (ruby)
šlehačka
cukr
pečivo na krutony

Kapří hlavu si omyji, vyloupnu oči (použijte ostrý nůž  - je to jako měkký míček, musíte oko zespodu podebrat a tahat - pokud vám praskne sklivec, tak oční důlek musíte hlavně pořádně vymýt) a žábry nechávám. Upřímně, na chuť polévky nemají žádný vliv. Hlavu vložím spolu s odřezky, oloupanou cibulí na poloviny, 2 oloupané mrkve a dvě petržele, 4 kuličky nového koření, 4 kuličky pepře a tři bobkové listy asi do litru a půl studené vody a přivedu k varu. Poté ztlumím, seberu pěnu a nechám vařit zvolna asi hodinu, nechte jen probublávat. Poté si přes síto přecedím na čistý vývar. Z hlavy a odřezků si oberu veškeré maso bez kostí (nezapomeňte na líčka) a nechám na později. Připravím si mrkve a petržel - tedy ten zbytek. Oloupu a nakrouhám na nudličky. Na asi třech lžících másla zpěním oloupané a nakrouhané mrkve a petržele NEBO přidám sáček mražené zeleniny. Lehce nechám opéci, posypu asi lžičkou cukru, nechám jej zkaramelizovat a zaliji necelou dcl, spíš víc jak půl deci portského vína. Poté přiliji vývar, trochu osolím a nechám vařit na středním plameni, dokud není zelenina měkká. Mezitím si asi na lžíci másla osmažím mlčí a nebo jikry a nebo vše, pokud máte dohromady. jen to mlíčí předtím lehce překrájím. Když jsou osmažené, část servíruji jako předkrm pro nedočkavce na čerstvém nebo opečeném kousku pečiva, osolené a opepřené. Jakmile je zelenina ve vývaru měkká, odstavím a promixuji na hladký krém. V hrnečku si rozmíchám asi 150 ml šlehačky, přiliji horký rozmixovaný vývar, promíchám, vliji do horké polévky a ještě jednou vše promixuji. Polévku vrátím zpět, nechám provařit, na konec do ní přidám obrané maso a jikry/mlíčí. Poslední fáze je dochucení - solí, špetkou mletého pepře a lehce můžete strouhnout i muškátového oříšku, ale zvládnete to i bez něj. Podávám ozdobené čerstvou petrželkou a osmaženými krutony z pečiva - osmažené samozřejmě na másle:)

neděle 10. prosince 2017

Joulutorttu, finské vánoční koláčky


Milý deníčku...Joulutorttu je finské tradiční vánoční cukroví plněné povidly. Ve Finsku se tradičně vaří švestky s cukrem a skořicí na výsledný kompot, kterým se koláče, nebo spíše větrníky plní, u nás máme už hotový produkt :) Těsto není sladké, ale je nadýchané a v mžiku hotové, takže ideální pro nečekané adventní hosty nebo na zpříjemnění svátečního večera:) A jelikož Finsko slavilo 6. prosince sto let nezávislosti, je to i cukroví víc než stylové :)




čtvrtek 7. prosince 2017

Kapr na kmíně a petrželové brambory


Milý deníčku...Vánoce bez kapra nejsou Vánoce. Po letech odmítání a ofrňování mi to konečně došlo a posledních asi šest let kapra opravdu miluji. Přijde mi hodně nedoceněný, každý si na něm může najít tu část, která mu chutná a vyhovuje. Někdo právě nemusí ono specifické kapří bahnité aroma a na to Vám poradím vynikající trik. Základem je kapra zbavit kůže (to "bahno" se drží v ní), naporcovat a poté kapra naložit do mléka, na den, dva do lednice a pokud chcete přeci jen ono rybí aroma trochu málo zachovat, pokapejte ho citrónovou šťávou a nechte ho v lednici nejlépe den dopředu uležet. A nebo jej ještě potlačíte výraznou omáčkou, jako třeba je kapr na omáčce z pečených paprik. A pokud se necítíte na smaženou kalorickou bombu a chcete tyto Vánoce odlehčit, zkuste lehčí pečenou variantu, kapra na kmíně, másle a s rakouskou klasikou, petrželovými brambory. S lehkým bílým vínem úspěch zaručen!




neděle 3. prosince 2017

Biskupský chlebíček


Milý deníčku..první advent je tu! Čas, kdy by lidé na sebe mohli být milejší, čas setkávání, vůní, lásky a pohody. A návštěv. Jelikož bod vánočního přeslazení ještě nedosáhl svého vrcholu, chce to k sváteční kávě něco sladkého. A já už odmalička nedám dopustit na klasický biskupský chlebíček. Je to vlastně taková naše variace na klasickou britskou sladkost, Vánoční rumový dort, bohužel tedy bez toho rumu:) A kdo byl vždy bohatý, že si mohl dovolit bohatost másla, žloutků, čokolády a sušeného ovoce? Takže název bychom měli vysvětlen:) Každopádně, mám ráda máslovou jemnost těsta, šťavnatost sušeného ovoce a na jazyku se rozplývající čokoládovou ganache. A jak ho jednou zkusíte, už si ho nebudete kupovat hotový v obchodě či cukrárně. Krásný advent!




středa 22. listopadu 2017

Šoulet


Milý deníčku...šoulet, to je sváteční šábesová klasika židovské kuchyně. Šábes začíná v pátek večer těsně před západem slunce a končí v sobotu večer po východu prvních tří hvězd. Po tuto dobu by lidé neměli pracovat, nakupovat, vařit a vůbec vyvíjet jakoukoliv všední činnost. Šábes začíná už 18 minut před západem slunce zapálením šabatových svíček a končí až po úplném nastolení tmy v sobotu požehnáním havdala, jakýmsi symbolickým oddělením šábesu od začátku nového týdne. Po skončení páteční modlitby mincha se pak rodina většinou schází u slavnostní večeře, před kterou se říká kiduš, požehnání, nad vínem a požehnání nad chlebem. Na šábesové večeři se standardně neskutečně přejíte, protože začnete chalou, speciální chlebem s medem a pak už jen jíte a jíte. Nejen na šábesové večeře je expert moje kamarádka Míša, jejíž šábesová večeře je prostě skvostná! A jelikož nemůžete vařit ani druhý den, máte celkem problém. Takže musíte udělat něco, co vám vydrží do druhého dne. A je to tradiční. Takže třeba šoulet. Standardně se tak šoulet připravuje během pátečního dopoledne a nechává se v pomalém hrnci na druhý den - kdy nevystydne. Poněvadž je o šábesu zakázána jakákoli práce, činnost, tj. i rozdělávat oheň, nosívaly hospodyňky hrnce k pekaři, aby se šoulet uchoval v peci teplý pro sváteční den. Dnes tento problém řeší pomalý hrnec:) Já šoulet dělám, když peču kachnu nebo husu - což se s nadcházejícími svátky jeví jako výborný nápad, jak zpracovat zbytky:) Prakticky ani nepotřebujete kachnu nebo husu - stačí Vám dát dobré maso nebo morkovou kost. A pokud nechcete brambory, není nic jednoduššího jak šoulet obměnit batáty, jak říká Míša, takový můj guru pro echt židovskou kuchyni. Takže mi věřte, že je to hodně autentický recept. Protože ať Vás ani nenapadne tam cpát hrách! Pravý šoulet je jen a jen o fazolích! Šabat šalom!



pátek 3. listopadu 2017

Marocký kuřecí tažín s dýní


Milý deníčku...marocký tažín s dýní je to dokonalé podzimní jídlo do listopadových plískanic, které Vás zahřeje a potěší barvami. Tažín či tajine je styl přípravy jídla, kdy se všechny suroviny dají do jedné uzavíratelné nádoby - do oné nádoby na tažín, takového keramického či kovového komínu. Můj tažín je přímo z Maroka od kamarádky Martiny, ale když vařím pro regiment, používám klasický hrnec a tažín peču v troubě - chutě se tak skvěle propojí:) Kuřecí tažín je na čas jednodušší než třeba jehněčí, takže pokud jste tažín ještě nezkoušeli, začněte s tímto. Je to hřejivý, aromatický, chuťově bohatý, díky a naprosto díky dýni Vás dostane svými podzimními barvami a nasládlou, kořeněnou a přesto svěží chutí...



úterý 3. října 2017

Chléb s řeckým jogurtem


Milý deníčku...podzim, plískanice, barvy, listí, slunce, déšť, sychravo..moje nejmilejší období. Člověka to konečně svádí k vyhřáté troubě a co může být víc uklidňujícího než byt provoněný chlebovou vůni a křupavá kůrka s jemnou střídou, namazaná pomalu rozpouštějícím se máslem? Možná ve společnosti dobré polévky, nejlépe nějaké podzimní - třeba dýňové, echt dýňové, či kulajdy? Hutný jogurt dodává chlebu na vláčnosti a absence kvásku z něj dělá neskutečně snadnou záležitost (pokud chcete opravdovou rychlovku byl by tu ještě irský soda bread ;). Podzime, kamaráde, vítej! 


čtvrtek 14. září 2017

Amaretti


Milý deníčku...amaretti, malé sušenky rozplývající se v puse, neodmyslitelná součást espressa. Dost často je objevíte v pekárnách, kde provoní celou místnost, jsou oblíbené a rozšířené po celé Itálii, lišící se jen konzistencí. Já mám nejraději ty z Lombardie, které jsou duté, suché a v puse po rozkousnutí samy rozplynou. Ano, existuje plno různých receptů, především s kombinací mandlí a meruňkových jader pro tu správnou hořkost, já ale spoléhám na ten nejjednodušší :)




neděle 3. září 2017

Quiche s cuketou a rajčaty


Milý deníčku...léto je už asi definitivně fuč a nastává moje nejoblíbenější období - začátek podzimu. Žádné výčitky, že nejíte letně lehce, zase se tam pomalu a plíživě vloudí teplo, hřejivost a tuk;) Nejvíc úrody, nejvíc chutných věcí, vše co si jen člověk může přát. A proto likviduji nejen voňavá rajčata, ale i cukety, než zase bude po jejich sezóně:) Tento quiche je taková pavariace - francouzský šmrnc a italské ingredience. Quiche jsou delikátní, elegantní a přesto rustikální záležitostí, skvěle vypadají a ještě lépe chutnají...a tento je vonící po létě, louce, obilí, slunci a vzpomínkách...


pondělí 21. srpna 2017

Srbské rizoto



Milý deníčku...srbské rizoto, strašák a nebo naopak oblíbená lahůdka ze školní jídelny. U mne druhá varianta, jejíž obliba přetrvala dodnes. Nejraději ho ale paradoxně mám z kuřecího, takže to je jasný favorit při zužitkování zbytků z křupavého pečeného kuřete. Předobraz této echt socialistické hotovky hledejme v balkánském džuveči, který je ale více zeleninový. Osobně ale tuhle pseudovariantu v podobně "srbského rizota" (taky Vás ten název tak baví, když nad ním uvažujete? :) mám ráda. Dokonce fakt moc. Vyvolává nostalgické vzpomínky na školní léta a taky na prázdniny u babičky. S kyselou okurkou a nebo nakládanou řepou není co řešit. A spoustou strouhaného sýra, co se rozteče a spatlá s rýží. No jo, každý máme svoje úchylky...;)



pátek 4. srpna 2017

Cuketové placky s parmezánem & Tzatziki


Milý deníčku...oukej, další recept s parmezánem...no, mám na něm trošku závislost, uznávám:) Ale k létu (a podzimu, zimě a jaru:) se parmazán hodí, a léto, to je pro mne hlavně cuketa. Na začátku si můžu užít smažených cuketových květů s křehkou baby cuketkou na konci, pak si ji užívat smaženou s lehkým letním bramborovým salátem, plynule přejít na křupavé a dokonalé cukeťáky, pořádnou porci přidat do koncentrovaného léta, tedy do ratatouille a sezónu zakončit nadýchaným cuketovým nákypem, na který využijete i ty přerostlé exempláře. Cuketové placky s parmezánem jsou křehké, šťavnaté a úžasné do letního horka právě s ledově vychlazenými tzatziki a orosenou skleničku bílého vína nebo střiku. A pokud budete mít doma pecorino, dejte ho místo parmezánu, placky budou ještě více výraznější!



čtvrtek 27. července 2017

Melanzane alla parmigiana

Milý deníčku...melanzane alla parmigiana neboli lilky po parmsku jsou skvělým letním jídlem, kdy můžete přidat voňavá rajčata a na chvíli se přenést na jih slunné Itálie. Ne, ze zeměpisu jsem opravdu měla jedničky:), parmigiana totiž nevznikla v Parmě, ale je typickým jihoitalským pokrmem, ve své původní verzi právě s lilky, ale zapéct můžete i telecí či kuřecí. Já miluji právě lilky, jsou skvěle jemné, rajčata jim zase dodají pikantnost, táhnoucí se mozzarella a parmazán, sklenku vína a k dokonalé pohodě nepotřebujete víc! 



neděle 23. července 2017

Dort ze zakysané smetany


Milý deníčku...dort ze zakysané smetany je naprostá primitivnost. Uznávám. A proč by ho měl člověk vůbec dávat na blog, pro inspiraci. Zase uznávám. A zvládne ho i malé dítě. Taky pravda. Ale pořád to je moje nejoblíbenější letní sladkost. A taky ta největší nostalgie, protože je to ta první věc, co jsem kdy "uvařila". Sama! (když nepočítám naprosto nepoživatelné polévky, které jsem každý večer nutila jíst svého dědu, když jsem u nich byla na prázdninách. Dodnes velký respekt, snědl je:) Ale dort ze zakysky, to je ono. Je to dobrý. Je to mokrý. A plný ovoce. Nemusíte ve vedru rozpalovat troubu. A vždy sklidí úspěch. A nejlepší je, když ho necháte dva dny zaležet. Dost často to ale u nás nevyjde, takže good luck :)






Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena