úterý 29. července 2014

Salát Niçoise


Milý deníčku...i když je již dovolená za Vámi, léto je stále v plném proudu a taky v plném vedru. Po ránu si myslíte, že se ochladí a ona ta facka horka dříve či později přijde. Avšak nezoufejte. Zkuste si vyrobit lehký salát, který dle mého přežijí i zástupci "silnějšího" pohlaví a nebudou mít pocit, že se z nich stávají králíci. A když nic jiného, tak si můžete představovat slunné prostředí Azurového pobřeží, odpočinek na jachtě či na bělostné pláži, opálené číšníky (pánové tedy spíše spoře oděné slečny) s drinky a podobné nesmysly. Vždyť už sám název k tomu vybízí! Salát Niçoise (čti nyˈsuáz) pochází právě z prostředí francouzské Riviéry a základem je dobrá zálivka, v tomto případě vinaigrette, která všechnu zeleninu lákavě obalí, propojí chutě a dodá obyčejnému salátu tu pravou jiskru. Jako vždy zjednodušuji, tudíž nemíchám moc chutí dohromady, ale přesto si troufám říci, že můj salát Niçoise je naprostá pecka!


čtvrtek 24. července 2014

Café de Paris aneb dokonalé rande


Milý deníčku...myslím, že tahle recenze bude velice krátká a charakterizovat ji bude věta - myslím, že jsem objevila místo pro dokonalé rande. Tedy, dokonalé, asi spíš podle toho, co kdo rád, ale myslím si, že Café de Paris rozhodně splňuje požadavky - romantika, intimita prostředí, neformálnost a skvělé víno. Ironií však je, že jsem zda na žádném rande nebyla :-) Tohle místo kousek od Kampy je příjemným podnikem, kde se můžete v centru turistické Prahy (také trpíte tím, jak je Praha přes letní měsíce obležená a jak turisté naprosto nechápou, že Vy prostě spěcháte?!) skrýt a na chvíli vydechnout. Pokud jde o jídlo - chodí se zde jen kvůli jedinému - skvělému hovězímu entrecôte steaku s omáčkou. Tohle jídlo neomrzí ani po několika návštěvách a ač disponují sezónním menu, entrecôte je prostě entrecôte. Ale abych nepředbíhala. Coby předkrm si můžete dát terinu z foie-gras či cibulačku, pěkně stylově. Pokud jej vynecháte a vrhnete s rovnou na entrecôte, naservírují Vám klasický francouzský přílohový salát s pikantním hořčicovým dresinkem. S bagetou a máslem. Co bych tedy osobně uvítala, tak nějakou kreativitu v pečivu. Třeba domácí bagetu. Nebo fougasse. Nebo prostě jakékoli jiné domácí pečivo. U té inzerované francouzské bagety prostě poznáte, že je někde koupená a prostě Vás to zamrzí.

neděle 20. července 2014

Kuře Marengo


Milý deníčku...jestliže trávíte letošní vedra jako já ve městě, upřímně s Vámi soucítím. Pokud však disponujete zelenou oázou v podobě chalupy či chaty, mám recept přímo pro Vás. Pro nás co trpí ve městě je to pak příjemná pozdní večeře:-) Kuře Marengo všichni známe coby otřepanou historku o Napoleonovi a jeho polním kuchařovi Dunanovi. Po bitvě u Marenga v Itálii (1800) měl Napoleon hlad. Kdo by se tomu taky divil, že. Jenže zrada - vojáci s proviantem zůstali daleko za zbytkem armády a kuchař neměl suroviny. Tak sehnali (ukradli) co se kde dalo a Dunan svému veliteli připravil lahůdku sestávající se z kuřete, vína, oliv, rajčat, raků a vajec. Nu a Napoleon se rozhodl Marengo konzumovat po každém vítězství. O pár let později to byla už jen hodně smutná vzpomínka...Každopádně, kalorická bomba v podobě vajec, kuřete a pečiva mi přijde opravdu zvrhlá, raky u nás už taky neseženete (i do takového Švédska se na každoroční srpnové račí slavnosti, kräftskiva, musí dovážet), takže se spíše inspiruji verzí otce všech gurmánů, Auguste Escoffiera, který jej notně upravil. A na rozdíl od bláznů, co trvají na nutném použití všech předepsaných surovin, já Marengo zjednodušuji, krevety místo raků ani nepoužívám a přesto je to skvělé.

neděle 13. července 2014

Honzovy buchty


Milý deníčku...nadýchané sladké plněné buchty jsou pro mne něco jako návrat do dětství. Když se byla na prázdninách u babičky, tak ta v neděli před obědem zadělala těsto a poté se už jen linula vůně povidel, tvarohu (ano, u nás se plnily i jablky), vanilky a rumu. U nás doma se těmto buchtám říkalo prostě balený buchty nebo jen balený a proto jsem netušila co vlastně po mě manžel žádá, když chtěl před lety upéci Honzovy buchty. Až pak mi docvaklo spojení Hloupý Honza - pec - buchty :-) A jak jsem byla poučena, ty pravé Honzovy buchty jsou s povidly a mákem nebo jen s marmeládou. Honzovy buchty peču celoročně, ač se to nezdá, je to jeden z nejrychlejších dezertů a taky nejvděčnějších - po ještě horkých buchtách se jen zapráší. Vemte si je sebou k vodě, stylově v plátěném ubrousku na výlet a nebo prostě jen tak v neděli ke kafi. A nepodceňujte důležitou ingredienci a to vepřové sádlo, protože bez něj to není ono!

Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena