středa 30. prosince 2015

Fazolová polévka


Milý deníčku...konec roku je tu. A proto nesmí chybět tradiční novoroční vyprošťovací polévka. Zkuste pro změnu můj tajný recept - fazolovou polévku. Prakticky nic na ní není, jen je prostě a jednoduše úžasná. Ať již Váš rok 2015 byl dobrý nebo nebyl, rok 2016 bude lepší, věřím tomu. A proto Vám přeji vše nejlepší do nového roku!

sobota 19. prosince 2015

Vánoční rumový dort



Milý deníčku...jestliže Vás nelákají tradice a nebo jen hledáte zpestření vánoční tabule, zkuste tuto variaci na tradiční anglický vánoční dort ze sušeného ovoce. A kromě toho ovoce je celý nasáklý pravým a nefalšovaným rumem. Co víc si k vánoční pohodě přát?:)

Přeji Vám ze srdce krásné Vánoce plné skvělého jídla, lásky a hlavně pohody!
Vaše Housewife




sobota 12. prosince 2015

Lussekatter 2015


Milý deníčku...13. prosince slaví svátek sv. Lucie a na oslavy se chystají po celém Švédsku. V časných ranních hodinách se na cestu vydává Luciin průvod, který za zpěvu koled obchází pracoviště, školy, domy či jiné veřejné prostory, často se oslavy konají v kostelech. V čele průvodu jde vždy sama Lucie, dívka v bílých šatech s červenou stuhou, symbolizující Luciinu mučednickou smrt mečem, sepjatýma rukama a s hořící korunou s pěti svícemi ve vlasech. Její doprovod se skládá z dalších malých Lucií se svíčkou v ruce a z chlapců, kteří mají na hlavě vysokou papírovou čepici se zlatou hvězdou a v ruce zlatou hvězdu na tyčce. Při tomto svátku se hojně konzumuje glögg (švédská variace na svařené víno) a Lucie rozdávají lussekatter, "Luciiny kočičky". Je to jemné a vláčné zlatavé pečivo se šafránem, zdobené tradičně rozinkami, já však preferuji sušené brusinky. A jsou neskutečně dobré!!! A recept na ně najdete tady.















úterý 8. prosince 2015

Mandlové hvězdičky


Milý deníčku..oukej, je to tu. Doba, kdy udržování pořádku v kuchyni je věcí zcela a pouze teoretickou, cukr ráno sfoukáváte ze zrcadel a po příchodu z práce Vám začíná druhá, noční šichta. Letos jsem však seznam cukroví nemilosrdně proškrtala a mimo jiné to odnesly tyto rozkošné voňavé mandlové hvězdičky. A byla by strašná škoda, kdybyste si je nezkusili upéct, neboť úžasně voní a jsou strašně jednoduché. A krásně se třpytí! Kdy jindy potřebujete toho třpytu o něco víc, než o Vánocích...

středa 2. prosince 2015

Polévka z červené čočky a sušených rajčat



Milý deníčku...čekám na sníh. Nebo na mráz. Nezvyklá změna teplot způsobuje, že mi přijde prostě úplně mimo péct cukroví a chodit na svařák. A jelikož jsem ještě nepřepnula z podzimního modu, vařím kořenovou zeleninu ve velkém, což je skvělým základem i pro polévku z červené čočky a sušených rajčat. Na rozdíl od své starší sestry je krémová, není pikantní, překvapí jemnou chutí rajčat usušených na slunci a zasytí dokonale.

středa 25. listopadu 2015

Ragú


Milý deníčku...klasické italské ragú z mletého masa (pozor neplést s boloňským ragú, kde nejsou rajčata) je moje stálice dlouhých zimních večerů. Vzpomínky na slunné dny v Itálii projasní každý zimní večer, nevýhodou však je, že neseženete dobrá rajčata a proto dost často beru za vděk passatou nebo konzervovanými rajčaty. V létě nejčastěji připravuji ragú s těstovinami, zatímco v zimě se otevírá větší pole působnosti - servíruji ho jen s nastrouhaným parmazánem a bílým pečivem, s bramborovou kaší a nebo ho využiji jako základní kámen pro klasické lasagně (recept na ně objevíte níže).




pondělí 23. listopadu 2015

Jablečný chinois


Milý deníčku..chinois, neboli "Číňan" je francouzský máslový koláč, tradičně s náplní ze žloutkového krému a rozinek. Letošní úroda jablek mne však dovedla (donutila) k nápadu postavit tradiční postup na hlavu a připravit podzimnější verzi. Můj muž to nazval vytuněnou snídaňovou žemlovkou, koláč zůstává krásně vláčný a máslový i druhý den a velkou výhodou je odlamování jednotlivých šneků, takže si nikdo nemůže stěžovat na špatný kousek:)


čtvrtek 12. listopadu 2015

Podzimní výlet do Poděbrad


Milý deníčku...Poděbrady jsou perfektním místem pro celodenní podzimní výlet. Malé klidné lázeňské městečko, se zámkem, nejslavnějším rodákem (ano správně, Jiří z Poděbrad, sochu naleznete na náměstí) a nádhernou stezkou kolem Labe. Romantika jak vyšitá Z Prahy se sem dostanete cca za hodinu a k procházkám v záři spadaného listí jsou naprosto ideální. Kolonáda, lázeňský park, funkcionalistická architektura, čerstvý vzduch, železitý minerální pramen, to je minimum co můžete udělat pro své zdraví a ducha. Trochu si zde vždy připadám jak za první republiky (kdybyste nevěděli, tak film s Vlastou Burianem, Hrdinný kapitán Korkorán, se natáčel právě zde). A aby toho zdraví nebylo moc, chodím tu po dlouhé procházce i ráda na jídlo. Mým favoritem je Café Oliver. Příjemná kavárna/bistro s hodně dobrou kuchyní. Nic hoch, takový ten dobrý bistro styl s příjemnou obsluhou, minusem je na můj vkus obsáhlý a předvídatelný lístek, ale najíte se tu nejlépe v celých Poděbradech. Velkým plusem je i zahrádka přímo na pěší zóně, v létě však bývá doslova obležená.


Měla jsem tu skvělou zelňačku, bohužel jsem ji již neobjevila v současné nabídce,


úterý 3. listopadu 2015

Pečený bůček & Colcannon


Milý deníčku...bůček. Pro mne asi největší překvapení minulého roku. 20x let jsem ho nejedla, majíc ho ve škatulce rodinné oslavy + chleba + nakládačky a osobně jsem tomu ztuhlému kusu masa s tukem nikdy nepřišla na chuť. Ani pečený to neměl u mne lehké, protože se pro mne nepochopitelně pekl s králíkem (moje další noční gastromůra). Ale poslední rok dostávám rozum (stárnu) a zjišťuju, že jednoduchá chuť šťavnatého masa je ve své podstatě geniální a skvěle ho využijete hlavně v asijské variaci. Po česku je nejlepší ho upéci jen s cibulkou, pepřem a kmínem a naservírovat ho s nepřekonatelnou kalorickou bombou, což je irský colcannon, nálož brambor, kapusty, šlehačky a másla. Ale neznám lepší podzimní kombinaci :)


pátek 30. října 2015

Dýňové rizoto


Milý deníčku...dýňové rizoto vařím vždy, když mám náladu pod psa, potřebuji se uklidnit vařením a hlavně dodat rychlou energii. Nejenže má nádhernou pozitivní barvu, ale přidáním sušené šunky, pancetty nebo klasického pršutu a hlavně dýňového oleje na závěr, se klasická dýňová chuť ještě více prohloubí a olej oddá rizotu krásně oříškový nádech. S velkou porcí parmazánu pak již není co řešit, snad jen to, zda budete či nebudete slavit Halloween :)

čtvrtek 22. října 2015

Pasteis de Nata


Milý deníčku...z másla a vajec je nejen každý Portugalec živ! Pastel de nata (pl. pasteis de nata) je ta nejlepší sladkost, jakou si můžete přát. Křehké, jemně slané máslové těsto, které úžasně lístkuje, ve tvaru košíčků, které jsou bohatě naplněny sladkým žloutkovým krémem se smetanou, na povrchu lehce zkaramelizovaným či lehce připáleným. Stanete se na nich doslova závislí. Seženete je v celém Portugalsku, ovšem ty nejlepší jsou z lisabonské čtvrti Belém, proto se nazývají také Pasteis de Belém. Ale vy už nemusíte jezdit do Portugalska, vy si je můžete upéci doma! Upřímně, ještě jsem nedocílila dokonalé spálenosti na povrchu, ale věřím, že to chce jen cvik :)








pátek 16. října 2015

Madeira, ostrov věčného jara



Milý deníčku...jakmile začne být zima, začínám přemýšlet o teplejším podnebí. Ale ne zas moc horkém a proto Madeira, ostrov věčného jara, splňuje dokonale mé představy. Ležící uprostřed Atlantiku, horské masívy, odlehlé původní vesnice, divoká vegetace, koberce květin, vodopády, strmé útesy nad modrými vlnami oceánu, kde můžete zahlédnout delfíny či tuleně ...a na druhé straně vřelí obyvatelé, exotické plodiny, velice moderní infrastruktura, výborné jídlo a především neutuchající turistický ruch. Dostanete se sem jak třeba přímým letem z Londýna, tak Vám nic nebrání spojit návštěvu Madeiry například s Lisabonem. Což je možnost, kterou preferuji já. Je to nefalšovaný, opravdový přírodní ráj. Divoce rostoucí strelície, hortenzie na skalách, africké fialky, v zimním období objevíte i divoce rostoucí kaly, přepadávající vodopády, buganvílie a palisandry, prostě to vše Vám dodává pocit, že jste se ocitli přímo v ráji.



Od jižního pobřeží se směrem do vnitrozemí dostanete na náhorní plošinu Paúl da Serra, kde si budete připadat opravdu jako někde ve Skotsku - bujná zeleň pokrývá oblé kopce a za jasného počasí dohlédnete až na severní i jižní konec ostrova. Počasí je na Madeiře ovlivňováno lokálními mikroklimaty, proto se můžete během pár desítek minut dostat z relativně teplého a slunečného počasí do ponurých skotských mlh.



Je to protiklad oproti zbytku hornaté části Madeiry, která je spíše více rozeklaná a porostlá bujnou vegetací. 



Hory jsou také skvělým bodem pro turistiku, zvlášť pokud zvolíte cestu podél levád, neboli do skal vytesaných zavlažovacích systémů, kterých je po Madeiře rozeseto na 2000 km.



středa 14. října 2015

Katsudon a Tonkatsu aneb japonská řízková variace


 Milý deníčku...ač jsem velkým fanouškem jak klasického řízku s br. kaší, tak i rakouské schnitzl variace, japonská klasika má něco do sebe. Japonský řízek, neboli tonkatsu, je oproti českému řízku křupavější a díky obalení v hrubší japonské panko strouhance nenasákne při smažení tolik oleje. Seženete ji v oddělení exotických potravin (určitě Tesco a svého času jsem ji viděla i v Albertu), běžně na netu, někdy i v obchodech se zdravou výživou a pro pražské v centru třeba korejské potraviny v Celnici nebo na Koněvové). Podává se s omáčkou tonkatsu (spešl kořeněná omáčka do které řízek namáčíte) a čerstvě nakrouhaným hlávkovým zelím. Katsudon, to už je taková variace "toho co zbyde" z řízku tonkatsu, pro mě ale daleko více zajímavější, s voňavou omáčkou, vejcem a rýží, neskutečně dobré a lahodné.



neděle 11. října 2015

Blogerka roku 2015

Milý deníčku...stejně jako v minulých letech je i nyní blog Secret diary of housewife nominován v soutěži Blogerka roku 2015! Chtěla bych Vám poděkovat za dosavadní přízeň, strašně moc mě těší vědomí, že Vás blog i vaření baví, je to opravdu neskutečně skvělý pocit. A fakt hodně si toho vážím! A pokud by se Vám chtělo mne poslat do Top 10 v kategorii Food, zkuste to níže :) 


středa 7. října 2015

Hummus není humus!


Milý deníčku...nebudu předstírat, že mě nikdy nepopadne "žravá". Bohužel. Každý případný sáček chipsů či sýr to má předem spočítané. Ale v rámci snahy o zdravější životní styl (přeci jen, člověk stárne..) mám v záloze zdravější variantu. Zeleninu a k tomu hummus, neboli pastu z cizrny. V dnešní době to už není jen základ arabské kuchyně či vegetariánských stravoven, seženete ho ve formě polotovaru skoro všude, ale věřte mi, není nad domácí. Protože do něj můžete přidat tu limetku, tu koriandr, chilli, uzenou papriku nebo petržel a vždy dostanete novou chuť. Předem upozorňuji, líbací jídlo to není. Ale zvládnete ho za pár minut, stačí mí doma plechovku konzervované cizrny, sezamovou pastu tahini (kterou již dnes seženete minimálně ve všech prodejnách zdravé výživy), olivový olej a česnek.


Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena