středa 22. ledna 2014

Caldo Verde


Milý deníčku...portugalská polévka caldo verde, neboli něco jako zelená polévka, je hustá zeleninová polévka. Verde sice značí zelenou, ale pokud spotřebujete celou kapustu, moc zelené vám tam nezbude :-) Je neskutečně jednoduchá, hřejivá a lehká, prostě skvělá volba, když a) venku začíná ta pravá zima, b) nemůžete se stejně jako já dočkat dovolené :-) V Portugalsku se polévka sice konzumuje především na oslavách, já ji doporučuji jako výbornou a lehkou večeři. Oproti originálu, nemyslím že je třeba polévku polévat ještě při podávání ještě olivovým olejem, ale to záleží jen na Vás. Bom apetite!

neděle 19. ledna 2014

Skotský kuřecí koláč

 
Milý deníčku...tento tradiční skotský koláč vychází z tradice britských masových koláčů, které jsou nejlepší právě v zimě, neboť Vás zasytí a zahřejí. Tradičně se skládají z masa, dušené zeleniny a těsta, kterým jsou přiklopeny. Koláč se připravuje především v Lowlands, tedy jižní části Skotska, kde se využívá především služeb místních farmářů, volně žijících kuřat a čerstvé zeleniny.Použijte dobrou hustou smetanu, dobré kuřecí maso, vlastní domácí křupavé těsto a projasníte si každý pošmourný zimní den. Koláč je dobrý i studený, pokud Vám přeci jen něco zbude - o čemž pochybuji:-)



sobota 18. ledna 2014

Klasický den v Edinburghu


Milý deníčku...když člověk zavítá do Edinburghu, po výstupu z airport busu na Waverly station v samém centru Edinburghu, Vás překvapí zeleň, ponuré budovy z kamene a hlavně skotští dudáci na každém rohu:-) Coby turista si nemůžete přát nic víc stylovějšího:-) Je to město jako žádné jiné, řadím ho do kategorie měst ...prostě nejdou s ničím porovnat do společnosti Helsinek. Má svoji jedinečnou atmosféru, osobitost a náboj. Z každého místa dýchá historie a když prší, nemáte vhodnější a depresivnější kulisu pro představu temných Mozkomorů vznášejících se nad městem (ano, jako fanoušek Harryho Pottera jsem tohle místo vážně užila, ale o tom více za chvíli). Británii mám ráda už od dětství, ale Skotsko, to jsem si vážně zamilovala. Pokud vyrazíte do Edinburghu, zkuste si ho kulinárně užít jako já. Jako první věc ráno po probuzení doporučuji si dát vydatnou snídani. A to klasickou skotskou stir fry- slaninu, klobásky, fazole, pošírované vejce s toustem, pečená rajčata, houby a čerstvý hash brown. Když se Vám žloutek rozlije po toustu, není většího blaha.

čtvrtek 16. ledna 2014

Tarte Tatin

 
Milý deníčku...ač se tenhle klasický a jednoduchý francouzský dezert, tarte Tatin, může zdát receptem veskrze podzimním, v zimě chutná taky skvěle. Profláklý příběh vzniku tohoto koláče zná snad každý, takže jen ve zkratce. Jedna ze sester Tatinových chtěla péci koláč, ale ouha, než dala do formy těsto, dala tam místo toho dříve jablka a cukr a šup s tím do trouby. Když to po chvíli zjistila a ochutnala, usoudila, že by to nemuselo být tak špatné, hodila na jablka těsto, upekla a bylo to. Jeden z nejfamóznějších koláčů byl na světě. Takže jak je vidět, metoda pokus omyl zde byla tím nejlepším, co se mohlo francouzské kuchyni přihodit :-) Doporučuji připravovat v dobré litinové pánvi, která může jít celá do trouby. Existují sice úžasné vychytané dvojdílné formy přímo na pečení tarte Tatin, ale pokud jí nedisponujete, nezoufejte. Slastný, karamelovo-jablečný koláč je prostě úžasný a stojí dle mého za vyzkoušení (a věřte mi, už se jej nikdy nezbavíte!)

úterý 14. ledna 2014

Kuře na kešu oříškách


Milý deníčku...tento recept vznikl na základě inspirace asijskou kuchyní. Kuřecí maso je vděčné, rychlé hotové, ale dejte si tu práci a nekupujte ho v supermarketu, zkuste raději dobrého řezníka. Tradiční recept to sice není, jsou to prostě nudle s masem, lehce inspirované východní kuchyní, ale pokud přemýšlíte o donášce číny z rychlého občerstvení, rychle na ni zapomeňte a zkuste raději vytvořit svoji vlastní kreaci. Nudle používám klasické vaječné, recept však velice dobře funguje i s udon nudlemi. Marináda dodá masu lehce štiplavou a pikantní chuť, vše odlehčí křupavá zelenina.

neděle 12. ledna 2014

Gulášová polévka


Milý deníčku...zimní měsíce jsou obdobím nespočetného množství plesů a večírků. Je to náročné, začínáte v prosinci a do konce masopustu se z toho kolotoče nejspíš nevymotáte :-) Snažím se být prozřetelná a pokud se mi to podaří, připravím na druhý den jídlo předem, nejlépe třeba soljanku (sledujte blog a brzy se dozvíte více). Nu a občas se to nepovede:-). V takovou chvíli sahám k osvědčené klasice, kterou v nejhorším případě připravíte sami i s bolestí hlavy do 30 minut. Nejlepším lékem na všechny možné následky oslav je dle mého sytá a hustá polévka. A tou je moje rychlá gulášová polévka. Gulášová polévka v podobě, v jaké ji v Čechách známe, nemá moc společného s maďarskou gulyás levés. Moje polévka je něco mezi. Jelikož je rychlá, používám na ni mleté maso, ne hovězí kousky, nedělám csipetke (alebo nokerle, jak by řekl můj tchán) tedy noky, ale používám cibuli, brambory a mrkev na větší kousky. A rozhodně nezahušťuji moukou.


sobota 11. ledna 2014

Domácí bagely


Milý deníčku...nejlepším startem do nového dne je snídaně. Pokud nemáte rádi rána a dopoledne všeobecně, zkuste si je zpříjemnit právě dlouhou snídaní ( a kdy jindy se Vám to podaří, než o víkendu). Jak říká moje kamarádka Anna, "dopoledne je dobré jedině v případě, že jeho polovinu (no dobře, dvě třetiny) prospím a zbývající část strávím snídáním". Nezbývá mi než souhlasit (i když se mi to daří minimálně:-(. Jedno je však jasné. Nemám ráda sladké snídaně. Džem snesu pouze v kombinaci s něčím slaným (např.čedar), takže nejlepší volba pro snídani je dle mého sýr a spousta kávy, ve společnosti dobrého křupavého pečiva. A proč se rovnou neinspirovat americkou (původně židovskou) klasikou a nedopřát si pro línou víkendovou snídani čerstvé bagely? Třeba v newyorském stylu, namazané čerstvým krémovým sýrem, obložené uzeným lososem a posypané čerstvým koprem. Já místo kopru však preferuji nasládlý,karamelový hnědý norský sýr brunost z kravského a kozího mléka (nejlepší je dle mého Gudbrandsdalsost od Tine), dodává bagelu zvláštní chuťový rozměr. Nebo zkuste bagely jen tak, ještě horké s čerstvým máslem a třeba i s míchanými vejci, jejich chuť Vám bohatě vynahradí poněkud delší přípravu!

 

úterý 7. ledna 2014

Ořechové těstoviny

 
Milý deníčku...pokud Vám zbyly ořechy z pečení vánočního cukroví, je právě to nejvhodnější období, jak je využít. Tento dokonale zimní tradiční recept na ořechové těstoviny kombinuje výrazné chutě bylinek, štiplavost vlašských ořechů a pikantnost parmazánu. A navíc je rychlý a hřejivý, po dni stráveném prací a cestováním působí jako balzám. Ořechy jsou navíc zdrojem vitamínů a mastných kyselin, které příznivě ovlivňují lidskou psychiku, což většina z nás při jako vždy hektickém začátku roku potřebuje :-) Zkuste pro jeden večer vypnout, uvařte si ořechové těstoviny, přidejte skleničku dobrého pinot gris (odrůda rulandské šedé), zapalte vonnou svíčku, relaxujte a sbírejte síly do nového roku!

sobota 4. ledna 2014

Svíčková na smetaně

 
Milý deníčku...svíčková omáčka je jedním z našich národních pokladů, to mi prostě nikdo nevyvrátí. Ve chvíli, kdy k Vám na sváteční či nedělní oběd mají přijít hosté, je to jeden z nejstylovějších pokrmů, co můžete nabídnout a všichni budou nadšeni. Spojuje kouzlo nedělních obědů u babičky, eleganci první republiky a přesto stylovost současnosti. Ač jsem velký fanda cizokrajných chutí, přesto, a to mi věřte, na svíčkovou s knedlíkem a brusinkami dostanete každého :-) Je mi jasné, že pravou svíčkovou málokdo používá (pro nasycení více osob je to přeci jen dost drahý špás), takže se i nebojím použít krásný kousek zadního hovězího, tzv. falešnou svíčkovou a  hlavně dobrý špek. Snažím se ji dělat co nejjednodušeji, tudíž - nenakládám, sice ji peču, ale ne přes noc, nešpikuji nijak úhledně, avšak - zeleninu na omáčku pasíruji. To je snad jediný můj ústupek jednoduché přípravě, mám strašně ráda drobné kousky zeleniny v omáčce a nemusím moc rozmixování na hladký krém. Když ji budete servírovat s domácím knedlíkem dědy Iši (zde), čerstvě ušlehanou smetanou a brusinkami, nikdy Vás nezklame.


středa 1. ledna 2014

Jeden den v Hanoji



Milý deníčku...speciální den, začátek nového roku, si žádá speciálního hosta. A to hosta mne velice blízkého,"šedou" eminenci podoby tohoto blogu, mého kamaráda Jirku, se kterým nemám společnou jen lásku k tomuto blogu :-), věrnost dánským hodinkám, oblíbenost filmů Pedra Almodóvara či geniálních songů od Abby, ale především lásku k cestování a jídlu. A proto je dnešní příspěvek speciální, snoubí v sobě exotiku, tipy, vtip a lehkost...
Vietnamská kuchyně přestává být pro nás (od přírody tak trochu ignorantské) Čechy a Češky velkou neznámou. Bohužel zatím jen na několika málo místech, jako jsou Praha nebo Brno. Je to opravdu velká škoda, protože žádná z asijských kuchyní nemá takový potenciál, aby v sobě skloubila dva za normálních okolností neslučitelné prvky: nejenže lichotí českým chuťovým stereotypů, ale — a to především — je založena na autentických vůních a chutích kvalitní zeleniny, bylinek a masa. Po zkušenostech s usmaženou Čínou, studeným Japonskem a korejským eintopfem se vám snadno stane, že se po prvním nevinném setkání s velkou vietnamskou neznámou vyklube vaše srdcovka (jako v mém případě). Pro inspiraci si vychutnejte krátkou reportáž o všem dobrém, co jsem během jednoho dne v Hanoji ochutnal. Za to vše vděčím velkorysému průvodci Thangovi Phanovi, bez kterého by tento příspěvek nemohl vzniknout.
Pravidlo, bez kterého nelze v Hanoji, potažmo po celém Vietnamu, (gastronomicky) přežít a kvalitně se najíst, zní následovně: čím použitěji restaurace vypadá, čím menší plastové židličky (připadáte si téměř jako v mateřské školce), na kterých hosté sedí, tím intenzivnější a chutnější budou vaše chuťové zážitky. Zásadně doporučuji (až na jednu výjimku) no-name restaurace, které se rozprostírají přímo na ulici a které okupují místní, nikoliv místní dopravou šokovaní zahraniční turisté. Jsme v Asii, v rodišti paradoxní logiky, tj. tam, kde klid je v pohybu, kde špína je čistá…
Obyvatelé Hanoje jsou bezpochyby velcí fajnšmekři a jídlo je pro ně velkým a každodenním tématem, což se projevuje i tak, že nejenže celá třímilionová Hanoj má pouze jeden západní fastfood (KFC), ale každý Hanojan a každá Hanojanka ví naprosto přesně, na kterém no-name místě umí daný pokrm nejlépe. A já jim za to moc děkuji!

Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena