pondělí 30. prosince 2013

Silvestrovské chlebíčky


Milý deníčku...silvestrovské chlebíčky jsou prostě moje srdeční záležitost. Kdyby nic jiného, tak tohle opravdu musím mít. Upeču si dokonalou domácí veku (recept na ni je z knihy Romana Vaňka Kouzlo kuchyně Čech a Moravy, asi nejlepší recept co jsem kdy zkusila), napatlám na ni vlašák, sýr, salám, vejce, okurek a kaviárovou pastu či máslo, citron a uzeného lososa a naprosto neřeším estetickou formu. Takže ani vlastně nic světoborného nečekejte..:-) Ač se vždy snažím jak chci, tak mne prostě nebaví ty titěrné piplačky u zdobení a vykrajování (taky to podle toho vypadá:-) Ale říkám si, chlebíčky jsou naše česká specialita (někdo by mohl namítnou že takový dánský smørrebrød se českému chlebíčku dost blíží, ale není tomu tak, pod pravým smørrebrødem  chléb neuvidíte, je to vlastně velká spousta ingrediencí jako jsou krevety, remuláda, losos, paštika etc. navršených na tenkém plátku žitného chleba), buďme na prostě ni hrdi a nezaobírejme se podružnými malichernostmi jako je preciznost ve zdobení :-)


Veselého Silvestra a vše nejlepší do nového roku 2014!
Vaše Housewife

sobota 28. prosince 2013

Janssons frestelse

 
Milý deníčku...po úmorném (i když skvělém) kolotoči vánočního přebíhání po příbuzenstvu se člověk rád o víkendu prospí a nemá chuť na dlouhé vaření. Já mezi svátky proto připravuji naprostou vánoční klasiku skandinávské kuchyně v mnoha variantách, zde nedílnou součást švédské vánoční tabule (julbord), Janssons frestelse neboli Janssonovo pokušení. Tohle originální jméno dostalo jídlo v 19. století po slavném švédském operním pěvci Peru Adolfu ”Pelle” Janzonovi, který mimo zpěvu byl i vášnivý znalec dobrého jídla (mimo jiné existuje i Toast Pera Janzona, na kterém naleznete hovězí, cibuli, syrový žloutek a kaviár). Janssonovo pokušení bylo jídlem rychlým, svátečním a levným, což již dnes, kdy ančovičky, nedílná součást pokrmu, nebrázdí v tak hojném počtu Balt či Severní moře (no jo, vše se jednou vyloví), moc neplatí. Přesto si jednu plechovku kupte, ta chuť je naprosto nezaměnitelná a kombinace másla, smetany a brambor je vždy prostě božská, co si budeme povídat...
 

neděle 22. prosince 2013

Vánoční tvarohová štola

 
Milý deníčku...sladkost, bez které si nedokážu představit snídani na Štědrý den, je vánoční štola. Nejsem příznivec pečení vánočky, ne proto že bych ji neměla ráda, já si ji dám s chutí, hlavně s pomerančovou marmeládou a slaným sýrem:-) Ale na Vánoce prostě musím snídat štolu a kakao. Jelikož je echt německá kynutá štola velice pracná a musí se připravit minimálně pár týdnů předem, aby stihla odležet, je pro mne absolutně out. Spoléhám se proto na nekynutou štolu s tvarohem, kterou připravím maximálně den, dva předem a mám vystaráno. Díky tvarohu je krásně vláčná a jemná, kokos jí dodá tu pravou vánoční chuť a brusinky zase nezvyklou pikantnost. A co je nejlepší, je naprosto jednoduchá a zvládne ji opravdu každý. Byt již voní jehličím, z trouby se line sladká vůně, prskavky prskají a Vánoce mohou začít...




Přeji Vám ze srdce nádherné a voňavé Vánoce!

Vaše Housewife

sobota 21. prosince 2013

Laphroaig lanýže


Milý deníčku...pár dnů před Vánoci již člověk nestíhá upéci tuny cukroví a určitě toho i máte po pracovním shonu dost. Ovšem já mám jednoduchý tip na nepečené cukroví. Lanýže jsou skvělá věc, kterou můžete večer připravit a druhý den již jen vykrajovat a jíst. Jen musíte použít velice dobrou čokoládu na vytvoření dobré ganache (směsi čokolády a smetany), nejlépe hořkou, s vysokým obsahem kakaového másla. Já použila klasickou Lindt. Mé lanýže jsou však speciální právě příchutí. Použila jsem 10-letou singlmaltovku Laphroaig z ostrova Islay, což je whisky poněkud zvláštního rázu. Buď ji budete milovat nebo nenávidět, nic mezi tím. Ve vůni převládá fenol, což této whisky dodává vůni lysolu, tedy nemocničního dezinfekčního přípravku. V chuti poté převládá unikátní kouřové aroma. V kombinaci s čokoládou vytvoří naprosto nepřekonatelnou chuť, dokonale se doplňují a nepohrdne jimi žádný muž (ani žena, buďme genderově korektní:-).

pátek 20. prosince 2013

Gravad lax s bliny

 
Milý deníčku...na silvestrovské oslavy se vždy snažím připravit nějaké méně všední jídlo, které mohou lidé jíst v průběhu večera (i když nedám dopustit i na domácí veku a poctivé české chlebíčky, již brzy Vás o tom přesvědčím). Ať již jste zastánci bujarých oslav, či spíše jako já klidnějšího veselí a setkání s přáteli, chce to dopřát si nějaké opravdu dobré jídlo a pití.  Na Silvestra proto nikdy nepohrdnu klasickou severskou dobrotu, naloženým lososem neboli gravad lax.


Nu a k tomu servíruji lehce dekadentní bliny, neboli malinké lívanečky z pohankové mouky, ač již s lososem nebo jako druhou variantu s kaviárem, vařenými vejci a zakysanou smetanou. Bliny naleznete skoro ve všech východních kuchyních, i třeba v židovské. Pro fajnšmekry doporučuji přidat jemně nasekanou šalotku, krásně zvýrazní chuť kaviáru. Společně s gravad laxem tak vytvořím zcela novou kosmopolitní chuť :-)


A jaké víno si dopřát před silvestrovským přípitkem? Vinorum cz. vybralo velice výrazné víno, kupáž z odrůd Viognier, Pinot Gris a Pinot blanc, tedy Bartok, ročník 2009 od egerského vinařství Gál Tibor. Víno to je hodně silné, velice elegantní a opravdu se dle mého snese jen s výraznými jídly, jako je třeba gravad lax. V chuti převládalo koření, výrazná chuť exotického ovoce a krásně se doplňovalo se slaností lososa, koprem, jemností zakysané smetany a zemitou plností blinů.

 

středa 18. prosince 2013

Jehněčí na borůvkách

 
Milý deníčku...Vánoce jsou časem setkání všech blízkých a to si žádá nasycení mnoha hladových krků. Mým tipem pro takový rodinný vánoční oběd je jehněčí. Pokud koupíte pěknou jehněčí kýtu, prakticky nemusíte dělat nic jiného, než si ji den, dva předem naložit a pak jen pomalu péci celé dopoledne a užívat si pohody. Naložení do sušených borůvek dodá jehněčímu nádherně jemnou chuť a samotné pečení s vínem a mrkví ji ještě zvýrazní a prohloubí. Nakládání do borůvek je kupříkladu tradiční islandská úprava jehněčího, jehněčí je navíc nedílná součást islandského jídelníčku. Pokud proto budete mít na Island cestu, rozhodně doporučuji zakoupit coby suvenýr (mimo skyr, rozinek v čokoládě a Reyka vodky :-) již předem naloženou "lambu" v "bláberja" neboli borůvkách. Neznám nic lepšího pro velký rodinný oběd, než krájet pěkně tenké plátky jehněčího, servírovat s obyčejnou bramborovou kaší, delikátní šťávou a trávit společně sváteční čas..


A co jiného si může žádat výrazná chuť jehněčího než výrazné klasické víno? Pro toto lehce "ugrofinské" menu Vinorum.cz zvolilo výraznou klasiku, "býčí krev". A byla to trefa do černého, neboť kupáž Áldás Egri Bikavér od egerského vinařství St. Andrea dokonale vystihla ovocné tóny jídla, v lehce kořeněné chuti převažovaly lesní bobule, především ostružiny i když víno nebylo na vůni moc výrazné. Ač by zde měl být výrazný podíl frankovky, chuť byla dle mého o hodně plnější a bohatší.


sobota 14. prosince 2013

Derelye s mandarinkami


Milý deníčku...vsadím se, že většina z nás má již cukroví na Štědrý večer plné zuby. Přesto by to chtělo nějaký příjemný dezert po štědrovečerní večeři. Něco jemného, sladkého a vánočního. A hlavně bez zbytečné práce, proč tvořit dezert, u kterého strávíte půlden přípravy, když byste si místo toho mohli užívat vánoční pohody se svými nejbližšími? Já si například Vánoce nedokážu představit bez sladkotrpké osvěžující chuti a vůně mandarinek. Inspirovala jsem se proto variací na maďarské derelye (čti dereje), neboli taštičky z tenkého těsta, jež jsou v originálním předpise naplněny především švestkovým džemem (szilva lekvár) nebo vlašskými ořechy a posypány opraženou strouhankou. Já mé derelye naopak naplnila milovanými mandarinkami a neodolatelnou vůní skořice. Když navíc přidáte máslovo-mandarinkovou omáčku, moučkový cukr a vanilkovou šlehačku budou všichni víc než spokojeni. Je to pro mne tak trochu návrat do dětství, což k Vánocům přeci patří...


A co zvolit za vhodné víno? Dezert si rozhodně žádá něco sladšího, bohatšího a slavnostnějšího než je víno k hlavnímu chodu. Ve spolupráci s Vinorum jsme zvolili naprostou klasiku, tokajské, třípuťňové aszú (pro nezasvěcené - puťna je dřevená nádoba s obsahem 22 -25 kg a a počet puťní se odvíjí od počtů nádob se scvrklými bobulemi hroznů, sklizených v pozdním listopadu, použitých na výrobu tokajského) od vinařství rodiny Béres ze samého středu tokajské vinařské oblasti. Půda v tokajské oblasti je bohatá na vulkanické nerosty a pěstovat tu lze pouze bílá vína. Třípuťňové aszú má dlouhou ovocnou chuť, která se výborně doplňuje jak s pikantností a osvěžující chutí mandarinek, tak i sladkostí a jemností másla s cukrem. Lze v něm, dle mého, trochu zpočátku rozeznat sladká mladá kořenová zelenina, ovšem ihned je převálcována plnou chutí a vůní broskví přecházející do citrusů. Naprosto dokonalá souhra s tímto vánočním dezertem.


středa 11. prosince 2013

Kapr na omáčce z pečených paprik s tvarohovými noky


Milý deníčku...Štědrý večer se pomalu, ale jistě blíží, vlastně, za necelé dva týdny ho máme tady. A každý z Vás už stejně jako já přemýšlí, co uvařit, jak nejlépe celou rodinu nasytit a překvapit, vždyť je to ten nejslavnostnější den v roce! Co je bez debat, Vánoce bez kapra nejsou Vánoce. Pokud však nejste fanoušky klasického smaženého kapra, nebojte se odvázat a překvapit své blízké nečekanou kombinací chutí, která je však jednoduchá na přípravu a naprosto delikátní! Já se pro svoji variaci na tradiční štědrovečerní večeři inspirovala maďarskou kuchyní, která mi byla vždy velice blízká. Pečené papriky dodávají celému jídlu krásnou vánoční hřejivost a výraznost, skvěle však také vynikne chuť kapra s lahodným doplňkem v podobě nadýchaných tvarohových noků. Navíc při této úpravě rybu nezavraždíte tukem :-)

 
K této nevšední kombinaci se hodí i nevšední víno. A v kombinaci s paprikou jak jinak než maďarské :-) Neboť ryba musí plavat. Ve spolupráci s Vinorum.cz bych Vám tak ráda představila první víno, které skvěle vynikne s bohatostí paprikové chuti a přitom nepřebije jemnost ryby. Úkol vybrat víno k tomuto pokrmu byl vskutku nelehký, neboť já mám odvěkou představu, že k rybě se hodí bílé víno. Omyl, dámy a pánové. Kapra na omáčce z pečených paprik skvěle doplnila původní maďarská odrůda, tzv, "cikánské hrozno" Csókaszőlő, tedy Ráspi Kacsó od vinařství Ráspi z maďarské obce Fertőrákos v oblasti Sopron sousedící s rakouskými hranicemi. Čekala jsem, že chuť ryby přebije, hlavně po prvním nadechnutí, kdy Vás do nosu uhodí vůně ostružin, borůvek a dle mého i černého rybízu. Ale nebylo tomu tak, ač je suché, tak ji naopak výborně doplnilo, nejdřív jemným kouřovým tónem, jež skvěle koresponduje s pikantností omáčky a výrazností kapřího masa a následně se rozvine do chuti lesních bobulí, což celkově podtrhne toto výrazné jídlo.   
 
  

neděle 8. prosince 2013

Lussekatter


Milý deníčku...svátek svaté Lucie 13. prosince je ve Švédsku jednou z nejdůležitějších událostí (když pominu udílení Nobelových cen 10. prosince) před samotnými Vánoci. Svatá Lucie je křesťanská mučednice, patronka slepců. V severských zemích je i symbolem světla, předznamenává konec temných dnů před slunovratem, neboť i samotné jméno vzniklo z latinského lux, neboli světlo.V časných ranních hodinách se na cestu vydává Luciin průvod, který za zpěvu koled obchází pracoviště, školy, domy či jiné veřejné prostory, často se oslavy konají v kostelech. V čele průvodu jde vždy sama Lucie, dívka v bílých šatech s červenou stuhou, symbolizující Luciinu mučednickou smrt mečem, sepjatýma rukama a s hořící korunou s pěti svícemi ve vlasech. Její doprovod se skládá z dalších malých Lucií se svíčkou v ruce a z chlapců, kteří mají na hlavě vysokou papírovou čepici se zlatou hvězdou a v ruce zlatou hvězdu na tyčce. Při tomto svátku se hojně konzumuje glögg (švédská variace na svařené víno) a Lucie rozdávají lussekatter, "Luciiny kočičky". Je to jemné a vláčné zlatavé kynuté pečivo se šafránem, zdobené tradičně rozinkami, já však preferuji sušené brusinky. Název nejspíš souvisí se symboly tmy - Lusse - odvozenina od Lucifera, tedy ďábla, provázeného černými katter - kočkami. A nad tmou a ďáblem vítězí právě světlo, jež přináší Lucie. Tvary jsou buď tradiční "eska" symbolizující kočičí ocas, nebo " lilje" brýle. Projasněte si tedy i svůj den (nejen 13. prosince) vlastními lussekatter!

 

sobota 7. prosince 2013

Toad-in-the-hole

 
Milý deníčku...dnes celou noc krásně sněžilo, celý svět utichl a vše je najednou bílé...a tak jsem si řekla, že to chce něco vydatného k obědu. A třeba jednu z nejlepších britských klasik, Toad-in-the-hole. Dlouho jsem přemýšlela jak tohle jídlo nazvat, zda se držet klasického názvu v angličtině, ale upřímně řečeno, český překlad "Ropucha v díře" mi nepřišel moc atraktivní. Šťavnaté klobásky zalité jemným těstíčkem à la Yorkshirský pudding  jsem chtěla vyzkoušet už hodně dlouho, ale nemohla jsem najít ten pravý recept, co by mne dokonale zaujal. Nakonec jsem dobrou inspiraci objevila v knize Gordona Ramsayho Great British Pub Food. Je to rychlá a hřejivé jídlo, které máte hotové za pár minut. Výborné je i v létě, s pěkně vychlazeným pivem, když přijdou nečekaní hosté. A když si k "Ropuše" uděláte výbornou cibulovou omáčku- onion gravy-, no, spíš tedy takový dip zcela nečekané chuti, budete dokonale spokojeni. Klobásky vybírejte pečlivě, do tohoto receptu je třeba dát neuzené a tepelně neopracované, zkuste tedy Vašeho řezníka, v Praze třeba The Real Meat Society, popřípadě Marks and Spencer nebo jakoukoli variaci na vinnou či bavorskou klobásu. A pokud neseženete pravou ostrou anglickou hořčici, ať již v prášku či klasickou, také nezoufejte, a použijte nějakou jinou výraznější, třeba dijonskou.


středa 4. prosince 2013

Dánské máslové sušenky s čokoládou


Milý deníčku...pokud by se Vám nechtělo péci nic, co musíte vykrajovat nebo zdobit, mám skvělý recept. Potřebujete k tomu jen nůž, plech a pečící papír: -) Máslové sušenky jsou mojí slabostí, pokud zrovna neujíždím na skotských shortbreads, dávám si dánské máslové (pro Dánsko mám taky velkou slabost:-). A pro vánoční verzi si je můžete vylepšit hořkou čokoládou a cukrem, který sušenky krásně zasněží a skvěle křupe. A když je necháte ještě rozležet, máslová chuť jimi skvěle prostoupí a nemusíte se je stydět dát i jako milý vánoční dárek, třeba v pěkné plechové dóze nebo sáčku s mašlí. Nepravidelné tvary opravdu vůbec neřešte, přidává to sušenkám na kráse!


pondělí 2. prosince 2013

Perníčky


Milý deníčku...pečení vánočního cukroví může být jak skvělá zábava, tak pořádná otrava, pokud nestíháte po příchodu z práce vaření večeře, natož něco péci. Nejsem zastánce pečení vánočního cukroví na kila, natož na počet druhů. Vánoce nejsou o tom být vyčerpaný a unavený. Zaměřím se proto vždy jen na pár druhů, které jsou jednoduché a snadné a nemohou na vánočním stole chybět. A zvládnete je za dva večery. I kdyby se Vám nechtělo nic jiného, tak si upečete perníčky. Krásně Vám provoní byt! Recept je tradiční rodinný, mám jej od své skvělé tety, která tyhle voňavé perníčky peče už několikeré Vánoce, avšak trochu jej upravila a přidala kakao pro lepší barvu. Vzhledem k tomu, že je můj milý počítač obložen perníčky s pomalu zasychající polevou (klasická blogerka) a do nosu mne bije vůně skořice a badyánu, radši dost řečí a upečete si je. Jo a jsou hned měkké!

 
(Loňský sob, na tom letošním ještě poleva nezaschla :-)

neděle 1. prosince 2013

Vídeň klasická II. - od obědu k večeři

 
Milý deníčku...po vydatném obědě se hodí menší procházka, třeba v kouzelném parku barokního zámku Schönbrunn. K procházce doporučuji něco malého, třeba pečené kaštany, na které ve Vídni narazíte na každém rohu. Po této fyzické námaze, kterou bezpochyby procházka byla, by to chtělo něco sladkého, zajisté se mnou souhlasíte. Vraťte se tedy do centra města U-bahnem na Karslsplatz. A co jiného si dát, než klasický Sacher v hotelu (spíše Café) Sacher? Tedy, buďme přesní, než klasický, chce to říci originální! Jen Hotel Sacher smí používat originální kruhovou pečeť (z té nejlepší čokolády), vyhrazenou originálnímu Sachertorte. V minulosti se totiž vedl známý spor, kdy císařská cukrárna Demel pekla také svůj originální Sacher. A což dost dobře nejde, v souvislosti s IP a ochrannými známkami...Takže ten jediný a pravý naleznete v hotelu Sacher, prokrojený (což byl jeden z hlavních problémů sporu) a nasáklý meruňkovou marmeládou.


úterý 26. listopadu 2013

Stroganoff

 
Milý deníčku...člověk nemůže v tomto ročním období jít do obchodu, aby se mu netočila hlava ze všech těch sladkých vánočních vůní, neměl nervy že nemá nakoupené dárky a tak podobně. Já na tohle nejsem. Mám strašně ráda advent, ale musí se umět prožít v klidu, což většině z nás nějak nejde. Takže, radím Vám, na cukroví máte ještě dost času (tak do příštího týdne :-) a radši si teď na posilněnou uvařte pořádnou flákotu, budete to potřebovat. A jak vždy říkám, to že člověk nemá čas na vaření je obyčejná výmluva. Alespoň Vám to dokážu na tomto minutkovém receptu. Hovězí Stroganoff je jedno z mých nejoblíbenějších jídel. Je rychle hotové a přesto plné bohaté chuti. Historie vývoje tohoto jídla je bohatá, původně pochází z Ruska a vždy se nějaká ingredience po nějaké době přidala, až do dnešní výsledné podoby. Stroganovů či Stroganoffů jsem vyzkoušela již pěknou řádku, z hovězího, kuřecího i vepřového, všude se však připravuje jinak. Velice populární je ve Skandinávii, ale nejlepší je dle mého stejně ten v lotyšské síti samoobslužných restaurací LIDO (s bramborovou kaší a sklenicí vychlazeného mléka).  A k tomuto receptu jsem došla jako k nejlepší možné variaci. Jako základ úspěchu doporučuji kvalitní koňak a coby přílohu bramborovou kaši.


sobota 23. listopadu 2013

Čokoládový dort


Milý deníčku...když dostanete pozvánku na oslavu narozenin, jsem si jistá, že stejně jako já přemýšlíte, jakým dárkem oslavence potěšíte. A nejhorší to je, když se jedná o přátele, kterých si velice vážíte a přátelíte se již odmalička. Tudíž, když jsem dostala pozvánku na narozeniny Páji a věděla, že přijde i Evča, hvězdy, se kterými jsem zdárně vyrušovala celou základní školu, bylo mi jasné, že bude legrace. A ještě větší legrace bude, když upeču oslavenkyni dort. Jak známo, správnou Housewife se člověk nerodí a proto můžete být nyní zcela odlišní než v mládí, kdy Vás vaření spíš děsilo. Tudíž jen takové kamarádky ocení, jak dlouhou cestu jste k tomu dortu ušli... Na tento čokoládový dort jsem si brousila zuby již delší dobu. Poprvé jsem recept na něj viděla v časopise Gurmet 2/2011. Ovšem bylo mi jasné, jelikož nejsem cukrářka z povolání, že to chce trochu zjednodušit. I když s vařením začínáte, tohoto receptu se nemusíte bát. Vždyť čokoládové dorty jsou prostě ty nejlepší dorty na světě, i když na ně spotřebujete tunu čokolády! A co může být lepšího, než zabořit dezertní vidličku do křupavé polevy, vláčného čokoládového těsta s minimem mouky, aby Vám pak v puse explodovala čokoládová bomba doplněná jemným sýrovým krémem? Upečte tento lehce industriální čokoládový dort pro své blízké a věřte mi, že budou nadšení stejně jako Vy!

 

středa 20. listopadu 2013

Vídeň klasická I.- od snídaně k obědu


Milý deníčku...Vídeň je jedním z nejbližších a nejkouzelnějších měst. Člověk se tam hned cítí jako doma, možná je to i tím, že na české kořeny narazíte na každém rohu. Čas zde plyne pomalu, langsam, nikam nemusíte spěchat, jen si sedět v kavárně, upíjet svůj kleiner brauner a přemýšlet...ne nadarmo je Vídeň ideálním místem pro kavárenské povaleče (jako jsem třeba já :-) Navíc, jelikož se blíží Vánoce, mnoho z Vás do Vídně vyráží na vánoční trhy a nákupy. Ač já mám Vídeň nejraději na podzim, kdy vše hraje barvami, gurmánskou Vídeň si můžete dopřát kdykoli :-) A že není ve Vídni o skvělé jídlo nouze! Jasně, můžete zkusit nějakou ceněnou michelinskou restauraci, nebo si dát jen párek v rohlíku na Stephansplatz...a nebo zkusit pěkně vše postupně. Od snídaně po večeři. A klasicky, po vídeňsku.

úterý 19. listopadu 2013

Shepherd's pie


Milý deníčku...shepherd's pie (pastýřský koláč) nebo cottage pie ("vesnický koláč" - rozdíl je pouze v použitém druhu masa) je britská klasika, jedno z těch jídel, která jsou horká, dobrá, snadná a připravíte je ve dvou kusech nádobí. Ač má hodně lidí vůči britské kuchyni výhrady, musím rezolutně protestovat, vždy jde jen o způsob přípravy a jako vždy - záleží na kuchaři:-) A klasický vánoční pudink (ano, ta příšernost s lojem a kandovaným ovocem) je už pár let nedílnou součástí naší štědrovečerní tabule. Shepherd's pie je jedna z těch dobrot co si nejlépe vychutnáte když je sychravo, zima Vám zalézá až za konečky prstů, sníh nikde a brzy se stmívá. Anyway, tyhle slané "pies" nebo cobblery (v podstatě horká masová, rybí nebo zeleninová směs poházená hrudkami těsta a zapečená) jsou skvělým řešením, když máte po dlouhém pracovním dni chuť na maso a nechcete si s večeří moc hrát. Většinou jej připravuji ve velké litinové pánvi, ale pokud třeba čekáte hosty můžete připravit jednotlivé efektní porce do malých zapékacích misek. Stačí jen udělat bramborovou kaši, připravit masovou náplň, dát zapéci a pak už jen zabořit lžíci do horké, prskající krusty. A k tomu pořádnou pintu guinessu :-)

 

neděle 17. listopadu 2013

Kukuřičná polévka s chilli


Milý deníčku...nevím jak to přijde Vám, ale ta zima je neskutečná. Dnešní počasí, tedy mlha a vlezlá zima, mi vážně málem vyrazilo dech, když jsem, paradoxně po víkendu stráveném ve slunečném Skotsku (kde jsem samozřejmě hodně jedla, pila a fotila, těšte se:-) a teplotách kolem 13 °C, vylezla na Ruzyni a tam zima skoro jako na Sibiři. Po tom, co jsme dovlekli náš roztomilý příruční kufřík (rozuměj obří loďák narvaný až k prasknutí jídlem a novými kuchařkami) domů, jsem už vážně měla dost a musela jsem si spravit náladu vařením jídla, které rychle zahřeje a budete se cítit naprosto spokojeně. V takových případech se obracím ke kukuřičné polévce s chilli. Recept stojí na základech krémové kukuřičné polévky od Nigelly Lawson (kniha Nigella Express) a je v něm vše, co chcete po dlouhém dni stráveném v sychravém počasí. Teplo, výživa a sůl. A jelikož jsem si přivezla výborný čedar, rychle jsem jej zužitkovala, ale pokud jej neseženete, vůbec nevadí, blaťácké zlato odvede dobrou práci též. A když slyším, jak horké chipsy prskají v lahodné pikantní polévce, je mi zas dobře...


středa 13. listopadu 2013

Vyhlášení Blogerky roku 2013

 
Milý deníčku...chtěla bych Vám, jen a jen Vám, milí čtenáři a kamarádi poděkovat za skvělou podporu v soutěži Blogerka roku 2013, která mne katapultovala až do Top 10. Nesmírně si této podpory vážím a ze srdce Vám děkuji! Chci také poděkovat dvěma pánům, kteří se na Housewife podílí, šedé eminenci přes podobu Housewife Jirkovi a hlavně mému skvělému manželovi Jakubovi, protože bez něj by tento blog nikdy nevznikl. Na včerejším vyhlášení "Blogerky" jsem si užila skvělý večer (i přes zablokovaná záda, což trochu kazilo dojem:-) s fajn lidmi, vyfotila Vám část rautu a pevně věřím, že to napřesrok zopakujeme:-) Ještě jednou velice, opravdu velice Vám všem děkuji za podporu, jsem moc ráda, že jste si Housewife oblíbili a do budoucna se opravdu máte na co těšit!

 


neděle 10. listopadu 2013

Svatomartinské rohlíčky


Milý deníčku...i když se spousta lidí rozčiluje, že se ze svátku sv. Martina stává v současnosti dobrý byznys, já tímhle opravdu nijak netrpím a pořádně si jej užívám. Po kachničce se zelím a svatomartinském víně si dejte ke kávě něco sladkého. Nu, přiznám se, že jsem chtěla představit svoje posvícenské koláče - neboli české koláče, ale nedalo mi to a řekla jsem si, že to chce něco více tradičního. A to jsou svatomartinské rohlíčky. Tyto zahnuté rohlíčky ve tvaru podkovy se v dobách hodně minulých pekly pro služebnictvo jako výslužka (pro později narozené - něco à la Panství Downton v tom vážně nehledejte) a čeládku, neboť ta u hospodáře sloužila vždy od sv. Martina do sv. Martina a pak se zase posunula o dům dál. U znovuobjevené guru tradiční české kuchyně Anuše Kejřové jsou rohlíčky z těsta kynutého a na to jsem opravdu neměla ani čas ani chuť. Takže jsem hledala a hledala a našla opravdu poklad - na blogu Hohenbogen´s Kaffee tip na rohlíčky prakticky bez práce, za což opravdu velice děkuji, a trochu si jej upravila. Jsou lahodné, křupavé, velice rychlé a jak podotkl můj tchán - "takové jsem měl naposledy před 30-lety, když je pekla moje babička." Tak si je zkuste upéci a možná přijede i Martin na bílém koni...



pátek 8. listopadu 2013

Svatomartinská kachna se zelím a lokši


Milý deníčku...svátek svatého Martina se neúprosně blíží a předpokládám, že většina z Vás se rozhodne zpříjemnit si něčím voňavým a šťavnatým již tento víkend, i když asi ještě pochybí svatomartinské víno. No, myslím že mi to náladu nezkazí (dobré víno se vždy najde) a s chutí se pustím do přípravy svatomartinské kachny, nejlépe v celém kompletním menu. Proč kachny a ne husy, která je na svátek sv. Martina tradiční? Zaprvé, jedna husa by na oběd pro více lidí nestačila a za druhé, nemám ji moc ráda, přeci jen, kachny mají lepší maso (o variantě husokachna je také možno uvažovat). Tudíž jsou svatomartinské hody u nás zasvěceny pečené kachně :-) K ní tradičně připravuji červené zelí, knedlík dědy Iši (recept zde) a lokše (mezi námi, ochutnala jsem i proslulé husí lokše ze Slovenského Grobu a co si budeme povídat, domácí jsou domácí). I když se tahle moravská/slovenská specialita tradičně připravovala na rozpálené plotýnce (dámy a pánové, kdo z Vás to má:-), mám úspěšně vyzkoušenou i variantu litinová či teflonová pánev. Tedy vzhůru do (nejen) svatomartinského hodování!



Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena