neděle 15. ledna 2017

Novoroční bilancování aneb co za 2016 ano a co fakt ne...

Milý deníčku...začátek nového roku svádí k bilancování. Co bylo špatně, co bylo dobře a co může být lepší. 2016 byl zvláštní rok a přesto mne pár věcí překvapilo, nadchlo a potěšilo. Toho, co mne potěšilo, bylo více, než toho, co zklamalo.

A co mne v 2016 bavilo?

2016 byl pro mne hlavně ve znamení cestování. Jako první Japonsko. Co říct. Naprosto šílené, úžasné, dokonalé. Strašně ráda se tam vrátím - tentokrát již aspoň s částečnou znalostí japonštiny. Japonské jídlo je kapitola sama pro sebe. Promyšlené, úžasné, tradiční, nápadité. A sushi jsem měla jen dvakrát, protože kdybyste nevyzkoušeli vše, co japonská gastronomie nabízí, byli byste strašně ochuzeni!


Eska. Několik návštěv a přesvědčili mne. Jedna z nej večeří v Praze. Skvělé pečivo, nápadité jídlo, wine pairing. Jen co je pro mne velkou záhadou a poněkud opravdu odrazuje, je neskutečné zdražení degustačního menu za posledního půl roku asi o 80%...a prakticky v nezměněné podobě. Who knows..



La Boîte à Huîtres, Bordeaux, Francie. Má láska k ústřicím zde našla své nebe. Ty nejlepší čerstvé ústřice z pobřeží Atlantiku, za skvělé ceny s vynikajícím víny z oblast Bordeaux! Vive la France!


Penzion a vinný bar Thir v Táboře. Když budu mluvit o ubytování, tak nemám co vytknout. A prakticky o jídle a víně dodám taky jen superlativy. Příjemný, lehce hipsterský koncept v historickém Thirově domě, spontánně kvašená vína od menších vinařství, výborné jídlo z lokálních surovin. Takhle nějak si představuji dokonalý wine bar!


Hotel Stelor, Gotland, Švédsko. Dokonalá oáza na únik. Taky za patřičnou cenu. Ale jejich jehněčí grilování, ty nejsladší gotlandské jahody, nejměkčí postel, severské léto se zvláštním gotlandským světlem, moře, vítr, květiny kolem cest, zelené pastviny, to je vše co chcete jednou v životě zažít.


Story. Rodinný podnik na Petřinách. Milé, nevtíravé, minimalistické, pohodové a skvělé jídlo. To je Story!


Trattoria Masuelli san Marco, Milán, Itálie. To nejlepší milánské rizoto s telecím ossobucem a silnou máčkou. To nejlepší jídlo v životě. 


Větruše, Ústí nad Labem. Velké předsudky, celkem velké překvapení. Asi ta nejlepší svíčková a skvělá smažená husí játra. O zbytku můžeme diskutovat, ale jinak výborný únik před světem na kopec. 


Laci!Konyha!, Budapešť. Stejně jako loni, budapešťská absolutní top!


Café Buddha Balbínova, Praha.  Duck Gua Bao, Sticky Pork Belly, papájový salát. A ten nejlepší Sticky Tofee Pudding v Praze!


A co za 2016 ne?

Piano Nobile Chateau Mcely. Nepřesvědčili mne, bohužel. Pěkně postavené a výborné večerní menu v rámci Grand restaurant festivalu s naprosto dokonalým wine pairingem, ale pokud jde o klasické menu, čekala jsem víc - suroviny dobré, provedení také, ale tady prostě čekáte mnohem víc než jen prostě dobrý standart  - i v poměru cena/kvalita.


Čerstvost surovin v obchodech. Někdy si opravdu říkám, že jsme popelnice Evropy. Nejde o to že byste nesehnali kvalitní suroviny, ale, vy na to máte fakt čas? Shánět celý den vše možné po celém městě, jít do běžného supermarketu a raději se chtít na místě otočit, neboť se Vám zvedá žaludek z hygieny? Ovoce, co Vám shnije ještě než jen donesete domů, nemožnost kupovat maso v obchodě, protože to složení je hnus, velebnosti a být nucen hledat řezníka, který má otevřeno do večera než se dostanete z práce nebo v sobotu? Koupit si fresh wash ready to eat baby špenát a pak mezi zuby křoupat písek? Volám víc než jindy po normálním přístupu k jídlu a čerstvých surovinách!

2 komentáře:

  1. Souhlasím, že jsme popelnice Evropy. Čerstvé a kvalitní ovoce,zelenina a maso je tak trochu saiens fiction a nebo honba za klenotem Nilu

    OdpovědětVymazat

Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena