středa 11. března 2015

Můj Lisabon


Milý deníčku...existují 3 místa, 3 města, která zbožňuji bez výhrad a kdyby to šlo, tak bych tam trávila co nejvíce času. Kodaň, Budapešť a Lisabon. V létě je tu vedro, šplháte do kopců a lije z vás pot. Za to v zimě se Lisabon promění v dokonalou oázu, kdy po útěku ze zamrzlé Prahy skočíte rovnýma nohama do slunce, relativního tepla, což Vám dodá takovou porci energie, že Vám vystačí až do léta. Lisabon navíc dokonale splňuje mé požadavky - jídlo, víno a pohoda. Jsem celkem skromná. Z města dýchá klid a přesto neskutečná energie, prostě nepopsatelné kouzlo, díky němuž máte znovu radost ze života a budete se zase radovat z maličkostí. Památky, palmy, parky, kultura, bary, káva, sladkosti a úžasné jídlo, to vše najdete zde a pokud vás město jednou okouzlí, budete se chtít vracet zas a zas. A co vše jste kdy chtěli o Lisabonu vědět a báli jste se zeptat?

V Frade dos Mares si chobotnice zamilujete!



Kdyby nic, tak pro mne je to jediný a zásadní důvod, proč jet do Lisabonu. Restaurace Frade dos Mares, kterou jsem si bezmezně zamilovala už při první návštěvě. Nemá BIBa ani hvězdu, ale jejich krevety a chobotnice jsou něco famózního. Je poměrně malá, takže bez rezervace nemáte šanci a při příchodu se nedejte odradit - dveře jsou zamčené, ale obsluha vás ihned pustí dovnitř -a zase za vámi zamkne. Tlačítko nahoře je na obsluhu - takže vás nikdo neiritujete průběžnými otázkami zdali je vše ok, bez řečí si všimnou prázdných skleniček a pokud něco opravdu chcete - stačí jeden stisk tlačítka. Jako předkrm bezpodmínečně doporučuji krevety (10 €) na zázvoru na, česneku a koriandru. Jednou jsme si je dali napůl - jako romantický pokrm - a dopadlo to tak, že jsme se o ně málem porvali. Bez legrace. Příště už jel každý sám za sebe...


Frade dos Mares dělá chobotnici, pro kterou byste byli ochotni udělat cokoli, abyste ji dostali. Chobotnice je obecně v Portugalsku hodně oblíbená a umí je tu skvěle připravit. A neprohloupíte, když si ji dáte à lagareiro, dušenou a potom grilovanou, s pečeným česnekem,

a nebo Cataplana, což značí způsob úpravy dušením ve speciálním měděném hrnci (viz nahoře, používá se hlavně v oblasti Algarve a nebo třeba na Madeiře), se sladkými bramborami a rajčaty.


A pokud nejste fandové chobotnic (i když- pokud ji zkusíte ve Frade dos Mares, budete ji milovat!), zkuste mořského vlka v těstu filo a omáčkou z rozdrcených krevet.


A pokud jde o dezerty - pokud s nemůžete rozhodnout, zkuste malý talíř dezertů, a nebo pudink či pěnu z bílé čokolády a pomerančů. Ale co Vám budu říkat, tohle je prostě No. 1!


Za všechno se platí, zlato!



V celém Portugalsku si dejte pozor na to, co všechno sníte. Všude jinde ve světě neplatíte za chléb a máslo, které dostanete při čekání na objednaný hlavní chod. Ne v Portugalsku. Tady platíte pěkně za vše. A většinou co kus, to euro. Takže euro za lehce okoralý chléb (většinou je celý dne připravený už nakrájený v jednotlivých ošatkách), euro za jedno malé máslo, euro za olivy. No říkáte si, tak to nebudu chtít? Haha, omyl. Většinou Vám všechny tyhle pokrmy donesou bez ptaní na stůl hned po objednávce, či už tam jsou, takže pozor. A nejen máslo, v průběhu večeře Vám nosí na stůl různé chody, jako sýr, paštika, brambůrky, olivy a podobně. Řešení? Pokud se při placení nechcete hodně divit, prostě to nejezte, nebo požádejte, ať to odnesou. Nikdo se neurazí a vaše peněženka bude spokojená. V sofistikovaných restauracích se většinou ptají, zda si přejete pečivo, takže tam člověk ví, na čem je hned :)

Uma bica, por favor 



Portugalsko je ráj kavárenský povalečů. Nemusíte řešit jestli si dáte filtrovanou kávu nebo latté, prostě si dejte uma bica, a dostanete hrnek silného espressa, tak temného a silného, že budete nadšení. Pije se v barech na stojáka, na zahrádkách, nebo v kavárnách. Snad nejznámější kavárnou je Café a Brasileira na Praça de Camoes (metro Baixa-Chiado),již od 19. století, místo schůzek intelektuálů, umělců a výkvětu portugalského národa. V okolí naleznete krásné elegantní domy za které vděčí Lisabon jednak zničující zemětřesení v 18. století a jednak osvícenství tehdejšího ministra zahraničí, markýze de Pombal, jež povolal architekta de Santos a výsledkem byl jednoduchý, elegantní styl, umožňují rychlou výstavbu a snadnou orientaci.


V suterénu kavárny Brasileira je i restaurace, není moc drahá, víceméně obyč a dostanete zde výbornou caldo verde (polévka ze zelené kapusty a choriza, recept zde) a pikantní rýži s krevetami a krabem pro dva. Pokud prší, skvěle vás zahřeje.


No a co je nejlepší, v Lisabonu jsou stále místa, kde dostanete kávu za 60 centů (euro je tak nějak standart všude), hlavně v malých pastalerias, tedy něco jako spojení cukrárny, baru a kavárny, s umakartovými židličkami a neskutečně úžasnými zákusky, což mě přivádí k poznatku, že

Z másla a žloutků je Portugalec živ!



Portugalsko je země sladkostem zaslíbená a hlavně v Lisabonu najdete na každém rohu, v každé pastalerii, každé kavárně, takovou koncentraci lákavých malých zákusků, dezertů a sladkostí, že se vám z toho bude točit hlava. A snad pak najedete na vzorec káva = něco sladkého. A budete slintat jako Pavlovovi psi. Bolo do arozz (koláčky z rýžové mouky), tartaletky s ovocem, minivětrníčky, odpalované těsto, kynuté, listové, brioškové těsto, pudinky, flany...Všude je spousta cukru, nehorázné množství másla a hlavně žloutků. A ta nejfantastičtější věc, co se dá že žloutků udělat, je

Ring volný aneb Pastel de nata vs. Pastel de Belém



Pastel de nata (čti paštel de nata) je ta nejlepší sladkost, jakou si můžete dát. Křehké, jemně slané máslové těsto, které úžasně lístkuje, ve tvaru košíčků, které jsou bohatě naplněny sladkým žloutkovým krémem se smetanou, na povrchu lehce zkaramelizovaným či lehce připáleným. Stanete se na nich doslova závislí. Naštěstí je seženete úplně všude. Naučím vás proto důležitou větu - k již známému uma bica přidáme dos pastéis (plurál od pastel, tedy dva pastely), takže "Uma bica e dos pastéis, por favor" (uma bíka e doš pašteiš por favor). A proč dva? Jeden Vám fakt nebude stačit. Dle tradice koláčky poprvé upekly dvě řádové sestry v konventu Mosteiro dos Jeronimos v lisabonské čtvrti BelémÀ propos Belém - nádherná čtvrť u břehů řeky Tejo (težu), místo skvělých procházek, zahrad, památníku portugalských mořeplavců a západů slunce za věží Torre de Belém. Bez problémů sem dojedete tramvají č. 15 z Cais du Sodré nebo Praça do Comércio. 


A proto se jen pastéis vyrobené v Belému mohou nazývat Pastéis de Belém. Ty ostatní jsou prostě obyčejné Pastéis de nata. A v Belému je dostanete na jednom skvělém místě hned vedle kláštera Mosteiro dos Jeronimos (i stejnojmená zastávka tramvaje) v domech s modrou markýzou a shlukem turistů před dveřmi. 


Možná vám to bude připadat jako past na turisty, ale mají zde ty nejlepší a nejchutnější pastéis v celém Portugalsku. Cena je plus mínus stejná jako všude jinde (2015 - 1,10 eur za kus), ale tady je dostanete krásně horké, jako čerstvě upečené (neplést si s oblíbeným rčením českých supermarketů), s cukrem a skořicí, kterou si na ně nasypete. Kavárna je obří, tvořena z několika sálů, já chodím nejraději do toho úplně posledního, s krásným obložením z modře malovaných kachlíků. A věřte mi, že dva pastéis Vám stačit nebudou - u nás to bylo takto, od "Dva nám budou stačit, nebuď nenažraná" přes "Objednáme si další dva?" po "Myslíš, že nám bude stačit deset?" A nebojte se, v Lisabonu všechny kalorie rychle spálíte, neboť

V Lisabonu se v podpatcích zabijete



Lisabon je město kopců. A úzkých uliček. A kopců. Jdete dolů, přejdete ulici a zase jdete nahoru. Hlavně v Bairro Alto, starém městě, mezi domy obloženými tradičními kachlíky azulejos, kde u každého domu máte pocit, že musí nutně brzo spadnout, paradoxně asi nejmalebnější části starého Lisabonu, se Vám může stát, že zahnete do nějaké uličky a ta nebudete mít konce, až na vrcholu strmého kopce. Nepotřebujete tedy chodit ani do posilovny a můžete se cpát sladkostmi jak chcete. Ano, na několika místech jsou sice slavné a známé výtahy, můžete si projet město trasou slavné tramvaje č. 28, která se těmito strmými kopci statečně šplhá, aby se mohla dolů řítit jako šílená (hlavně v noci).  Ovšem, pokud nejste fandové chůze, stojí za návštěvu

Metro - ráj obrů a evropských fondů



Lisabonské metro je obří. Ten prostor neskutečně fascinuje, všude spousta betonu, železa a obří haly stanic, které by pojaly polovinu lisabonských obyvatel. A taková stanice Olaias, to je symfonie obřích barevných sloupů, skla a..betonu. Velkou výhodou Lisabonu je fakt, že letiště je relativně blízko centra ( z nábřeží u řeky Tejo můžete sledovat jako letadla nalétávají nad historickou částí města) a proto na něj vede jedna z linek metra. Linky jsou přehledně značené i strukturované, celkem 4, červená Linha Vermelha s kompasem, zelená Linha Verde s lodí, žlutá Linha Amarela se slunečnicí a modrá Linha Azul s rackem ve znaku, ovšem časové prodlevy jsou poněkud delší.

Chuť na víno? BA Wine bar do Bairro Alto!



Jestliže nemáte rádi víno, do Portugalska nejezděte. Tahle země je vínu zaslíbená! V Portugalsku najdete 11 velkých vinařských oblastí, z toho dvě zapsaná ve světovém dědictví Unesco plus dvě na Madeiře a Azorech. Všude je něco. Oblast Minha je domovem lehkého, perlivého "zeleného" vína vinho verde, ideální k obědu a slunečnému odpoledni, severní region kolem řeky Douro dává vynikající podmínky pro pěstování vinné révy zvučných jmen a kromě velkých vinařství najdete v celé zemi spoustu malých, regionální, rodinných podniků, která vyrábí skvělá vína. A všechno dohromady najdete v bohémských uličkách starého města Bairro Alto, kde s příchodem noci otvírá své brány Wine Bar. Ceny tu jsou vyšší, ale nabídka vín uspokojí každého, ať už vínům rozumíte, nebo si na to jen hrajete..;) Jelikož je nabídka obsáhlá...


..nechte si poradit. Majitel umí perfektně anglicky a trefí se Vám do vkusu. I pokud zrovna zatoužíte po suchém bílém, voňavém, se solným dozvukem... ty krystalky jsem úplně cítila na jazyku! Obávám se, že popis portugalských vín by vydal na více obsáhlých příspěvků, proto to zkrátím. Víno skvělé, ano trochu dražší, ale bude to nezapomenutelný zážitek. Zkuste i nabídku studených tapas, ve Wine baru nevaří, ale výběr je famózní. Různé druhy olivových olejů, křupavé domácí pečivo, šunka, pršut, salámy, klobásky, olivy, vynikající domácí zeleninové marmelády (obzvlášť ta z pečených paprik) a hlavně sýry. Jeden z těch co jsme si objednali, je prý jen pro silné povahy - smrděl jako týden nošené ponožky vyprané v močůvce, ale děvče, co vyrostlo na loštických tvarůžcích, přeci nezlomí nic! A byl vynikající! Rezervace je však i zde nutností..




Výhled prosím - Miradouro de Santa Catarina



Cestou do/z Wine baru byste neměli vynechat zastávku na kávu, já mám velice ráda Miradouro (vyhlídku) de Santa Catarina s nezapomenutelným výhledem na lisabonský Golden Gate, most Ponte do 24. abril a na protější břeh se sochou Krista. U stánku s několika židličkami si můžete dát silnou bicu a večer se zde slézá veškerá lisabonská omladina.

Fumeiro de Santa Catarina



V oblasti ulice Santa Catarina se nachází pár zajímavých restaurací, jednou z nich je právě Fumeiro de Santa Catarina, Je to nejen název výtahu/lanovky, stoupající od přístavu Cais do Sodré, portugalského výrazu pro udírnu ale i výborná, velice hipsterská restaurace/bistro, podávají tapas, a jak sami říkají, alespoň jedna složka bude v jídle vyuzena, ovšem za použití (ne)tradičních metod - čajů nebo koření. Ve Fumeiro doporučuji dát si několik chodů a našérovat si je, tak tři - čtyři. Dostanete je i s malou přílohou a co hlavně doporučuji je, překvapivě, jejich chobotnice, jedním slovem lahůdka - pečená brambory, červená cibule, koriandr a pikantně pálivý přeliv


Kachna s pečeným pastinákem a jablky také stojí za vyzkoušení, nic nezvyklého, tak nějak pro nás nudné, ale moc dobré,


Já osobně miluji bacalhau (čtěte níže) a tady ji mají zapečenou, se zeleninovou kaší a rozinkami.


Na závěr, po láhvi dobrého vína, si dejte něco na dobrou noc, třeba "slaninu", naducané polštářky malých kardamonových koblih s porcí šlehačky, že by zasytila tři lidi


a věc, nepopsatelně božskou věc, hrneček s čokoládovým dortíkem, ehm, tekutou čokoládou, na který sem chodí všichni místní....


Bacalhau



Moje další tajná úchylka. Bacalhau, neboli sušená treska, není jen specialitou Portugalců, dostanete ji v mnoha podobách i ve Francii, Španělsku či například v Norsku (zde již od 18. století!). Bacalhau je vlastně obecný termín pro tresku, ale protože čerstvá treska v Portugalsku už pěkných pár století nefrčí, při objednání bacalhau dostane na 99% sušenou nasolenou tresku. Historický původ je jednoduchý - již od 16. století lovili portugalští rybáři (a mořeplavci) u břehů Kanady a Ameriky tresky. A jelikož vymoženosti moderní doby, jako je lednička, měly přijít přeci jen později, museli ji nějak, než doplují zpět za rodinami, uchovat. Tudíž ji nasolili, zavěsili na ráhna a na vzduchu usušili. Portugalská žena pak tresku převzala, namočila na pár dnů do vody a několik hodin ji vařila. A jelikož byly velké, měli ji na dlouho a tudíž se traduje, že Portugalci mají 365 receptů na úpravu bacalhau, jeden na každý den. Maso je skvělé .- lehce vyuzené, nasolené a křehké - vypěstujete si závislost. A je jedno, jestli ji dostanete přímo z pece zapečenou se sýrem a bramborami, nebo s česnekem a špenátem, budete chtít víc a víc...


Oběd za 2,65 euro? V Lisabonu není nic nemožné!



Skvělým tipem pro low-cost cestování jsou v Lisabonu jídelny, podobné našim mléčným barům , oběd si tu většinou sníte na stojáka, ale za nějaké tři eura dostanete horkou polévku, většinou caldo verde a plněný sendvič. Za další euro a půl pak kávu a pastéis coby dezert. V době oběda tu bývá narváno, ale návštěvu doporučuji!



Cascais - výlet k moři


Pokud chcete odjet od shonu města, kromě obligátního výletu do Sintry, letního dvora portugalských králů a jejích zámků a zahrad (cca 40 minut vlakem ), zkuste rybářské městečko Cascais při severním ústí řeky Tejo do moře, dnes již víceméně považované za předměstí Lisabonu. Již více než sto let je rekreačním místem pro Lisaboňany, užijete si malebnou pláž a procházky po větrem bičovaném pobřeží se skalami. A ty čerstvé ryby!


Zapata aneb antropologické okénko




V Bairro Alto je mým dalším tipem restaurace, tedy spíš něco jako sousedská jídelna, Zapata. Tedy, pokud se sem dostanete, rezervace je možná jen po telefonu a pokud jdete na blind, nemusíte vůbec sehnat místo. Upřímně, žádná velká gastronomie to není. Mají tu výborné grilované sardinky, ale zajít sem večer je spíš kulturní zážitek, kdy pozorujete své spolustolující, než gastronomický. ale vaří hodně poctivě, domácky a přes výdejní okénko můžete sledovat upovídané kuchařky ve věku vašich babiček. Cizince zde nepotkáte, pokud ano tak minimálně a více než kde jinde si tu dávejte pozor na to, co vše sníte :)


A můj tip na závěr?



Nikdy nevynechám procházku po nově zrenovovaném nábřeží směrem od Cais do Sodré na Praça do Comercio. Po pár metrech narazíte na stánek s občerstvením, takovou mini kavárnu se zahrádkou, kde se můžete slunit a užívat si líného lisabonského odpoledne. A já osobně nedám dopustit na džbánek sangrie (14 euro) plný ovoce a nic mi už nechybí...


Tak adeus v Lisabonu! A nejlépe u talíře pastéis de Belém..



Adresy:

Frade dos Mares
Avenida Dom Carlos i 55
1200 Lisabon
tel: + 351 25 390 9418
http://www.fradedosmares.com/frame_index.php

Café a Brasileira
Rua Garett 120
1200 Lisabon
tel:+ 351 21 346 9541

Fabrica dos Pastéis de Belém
Rua de Belém 84 a 92
1300-085 Lisabon
tel: +351 21 363 7423
http://www.pasteisdebelem.pt/en.html

Wine bar do Bairro Alto
Rua da Rosa 107
1200 Lisabon
tel :+ 351 21 346 1182
https://pt-br.facebook.com/pages/BA-Wine-Bar-do-Bairro-Alto/

Fumeiro de Santa Catarina
Travessa do alcaide 4c
1200 Lisabon
https://pt-br.facebook.com/fumeirosantacatarina

Zapata 
Rua Poço dos Negros
tel:+351 21 390 8942

Žádné komentáře:

Okomentovat

Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena