pátek 20. září 2013

Paříž - Benoit


Milý deníčku...Francie je má srdeční záležitost a o francouzské gastronomii toho bylo napsáno už mnoho. Nemíním vychvalovat delikátnost francouzské kuchyně, ale rovnou vám doporučím místo, kde opravdu poznáte, o čem to vlastně je. V Paříži se dobře najíte v kterémkoli bistru nebo brasserii, vsaďte na to, když mezi hosty uslyšíte francouzštinu. Pokud ovšem chcete skloubit atmosféru typické brasserie, typická a poctivá jídla, přátelskost obsluhy a přesto prvotřídní servis a haute cuisine, pošlu Vás do Benoit. Tento podnik se nalézá ve čtvrti Marais, kousek od Centre Georges Pompidou, svatomartinského kanálu a "břicha Paříže", tedy v samém centru. Benoit byl otevřen již v roce 1912 a skoro po 93 jej vlastnila jedna rodina. V roce jej 2005 převzal do svého konsorcia nestor francouzské gastronomie, chef Alain Ducasse, mimo jiné držitel 21 michelinských hvězd. Pod jeho, a především pod vedením šéfkuchaře Erica Azouga získal Benoit také hvězdu.

Prostředí je velice útulné, do sedaček z červeného sametu se příjemně zaboříte a můžete okukovat čilý ruch, především při večeři. Dýchá tu staromilská atmosféra časů, kdy bylo Benoit otevřeno, ale cítíte se opravu příjemně. V poledne mezi sloupky s lampami a mosaznými úchyty na přepážkách z leptaného skla sledujte bankéře a právníky na obědě s klienty, japonské turisty dělící se o jedinou láhev piva, či místní bohémské starousedlíky, co se zastaví na oběd. No pravda, oběd poněkud dražšího rázu, ale na Paříž velice výhodný v poměru cena/kvalita. Jídelní lístek zahrnuje položky začínající na 40 eurech za chod, ovšem obědové menu je velice výhodné. Za 39 euro Vám tu naservírují fantastickou, přesto typickou pařížskou bistro stravu v moderním hávu.
 
 
Co opravdu nečekejte, tak kuchyni sázející na malé porce, po tříchodovém obědě opravdu máte chuť se buď odvalit nebo žádat postel na okamžitého šlofíka. Nebo si jej vychutnat po francouzsku a nestrávit u něj dvě, ale rovnou čtyři hodiny. Jídla jsou poctivá, typická jídla pro pařížské bistro, z čerstvých surovin. Naservírují Vám je na tradičním porcelánu s květinovými motivy a znakem Benoit, v dřívějších dobách ručně zdobené bývalou paní majitelkou, madame Petit.
 
 
Makrelový koláček coby předkrm se rozplýval na jazyku, křehké těsto bylo nadýchané a křupavé, s pikantní rajčatovou salsou, pestem, cuketami a poctivými porcemi domácí uzené makrely. Výběr vín je bohatý, cca 400 položek, pokud si nebudete vědět sami rady, poradí Vám místní sommeliér, monsieur Gandilhon.
 
 
Pokud budete chtít pokračovat v lehkém duchu, dejte si rybu. V tomto případě to byl štikozubec, krásně jemný a máslový, na třech druzích lilku - pečeném, lilkovém pyré a s lilkovými chipsy. Jednoduché a přesto delikátní.
 
 
Benoit je však tradiční bistro a proto má hlavní taháky v podobě klasických "pořádných" jídel. Například steak na pepři, telecí mozeček, krvavé jelítko nebo toto pomalu pečené vepřové na rozmarýnu s polentovými hranolky. Je to pravda, žádná inovace, ale naprostá kvalita a skvělá chuť. Na závěr si dejte nějaký dezert, buď buďte střídmí, jako můj manžel, a vychutnejte si výběr z domácích sorbetů a zmrzlin, přesně vychlazených tak, aby nebyly ani ledové ani tekuté, či domácích dortíků, čokolády a ovoce.

 
A nebo buďte tak neskromní jako já a dejte si vlajkový dezert tohoto podniku - Savarin s armaňakem (vinná pálenka příbuzná s brandy a koňakem).

 
A šlehačku. Tedy, krém Chantilly, což je oslazená šlehačka s vanilkou. A ne jen trochu. Raději hned celou konvičku.
 
 
 
Savarin, koláč z kynutého těsta pečený v kruhové formě (na způsob bábovky) byl vymyšlen v roce 1845 pařížským cukrářem Augustem Julienem. I když, ono to s tím vymýšlením je sporné. Inspiroval se nejspíš dezertem Nicolase Stohrera, dvorního cukráře Marie Lesczynské, manželky Ludvíka XV. Podle legendy o jeho vzniku se polský král Stanislav, otec oné Marie, jednou vracel hladový z bitvy a polní kuchaři neměli nic "jiného" než suchou vánočku (či briošku). Nu tak ji namočili do rumu, přidali pár rozinek, šafrán a šlehačku. No prostě klasickou výbavu polní kuchyně. A první dezert nazvaný rum baba byl na světě (mj. Alain Ducasse z rum baby vytvořil ve většině svých podniků svůj "signature" dezert). Savarin je prakticky to samé jako rum baba, na rozdíl od ní se peče v kruhové formě a hojně si jej místo rumu při konzumaci poléváte armaňakem, který se vsákne do suchého těsta a vytvoří s ním dokonalou souhru.
 
 
Nu a pokud byste ještě neměli ani teď dost, nabídnou Vám u Benoit vynikající čokoládové bonbony (Alain Ducasse letos otevřel v Paříži svoji první čokoládovnu, s ručně vyráběnými bonbony a pralinkami) a už si to k Vám míří manažer s utěrkou a ještě horkou formou plnou čerstvě upečených a voňavých madlenek. Dají se shrnout dvěma slovy - máslo a rozkoš. Obsluha je vysoce profesionální a zachovává tvář v jakékoli situaci, proto mne naprosto překvapilo, lépe řečeno příjemně vykolejilo žertování při placení účtu. Shrnuto podtrženo, Benoit rozhodně stojí za návštěvu.
 
Benoit
20 Rue Saint-Martin  
75004 Paris
+33 1 42 72 25 76
 

2 komentáře:

  1. Tak si tu při pročítání tohoto příspěvku a koukání na fotky připadám jako Pavlovův pes:-)) Dala bych si všechno:-) Určitě to je ale gastronomický zážitek, který stojí za to vyzkoušet. A věřím tomu, že některý z receptů, vyzkoušíš i doma a že bude chutnat stejně tak dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu to stálo za to..Já tomu věřím také, výsledek zatím nehodnotím :-) Budu však průběžně informovat :-)

      Vymazat

Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena