pondělí 25. května 2015

Nejlepší koprová omáčka


Milý deníčku...dnes hodlám vyvrátit všechny mýty a pověry o nechutnosti koprové omáčky. Osobně neznám lepší omáčku, hebkou, sladkokyselou a voňavou, plnou vzpomínek na dětství a prázdniny. Miluji ji se vším, většinou mi stačí knedlík dědy Iši, občas k ní přidám vejce ve všech možných podobách, rozhodně nikdy nezklame s tenkými plátky vařeného hovězího a chuťovou skandinávskou abstrakci probudí v kombinaci se pstruhem nebo lososem na másle. Koprovka forever! 


A jak na to...

1 menší cibulka
svazek kopru
máslo a kapka olivového oleje
vývar
šlehačka
ocet a citrónová šťáva
lžička mouky
sůl, pepř a cukr

Oloupanou cibuli si nakrájím na kousky. Nemusím je moc měřit, stejně je rozmixuji. Zpěním ji na másle s kapkou oleje a jakmile začíná sklovatět, zakápnu ji pár kapkami octa, který se začne hned vypařovat. Přidám lžíci mouky a udělám si cibulovou jíšku. Tu zaliji asi 200 ml vývaru. Nejlepší je tedy koprovku servírovat s vařeným hovězím, neboť si vývar dopředu připravíte. Jakmile se začne voda vařit, rozmixuji vše ponorným mixérem dohladka. Vznikne ten nejlepší základ na koprovku, který dochutím solí, pepřem a a nechám chvíli vařit, aby se mouka provařila. Pokud je omáčka hustá, přidám další kapku vývaru. Šlehačku naliji do misky, přidám asi naběračku omáčky a promíchám, aby se mi šlehačka nesrazila. Přeliji ji zpět do hrnce s omáčkou. Nasekám celý svazek kopru na jemno, přidám do hrnce s omáčkou a nechám už jen opravdu lehce, minimálně, provařit. Dochutím solí, špetkou cukru a citrónovou šťávou, já osobně se kloním k názoru, že omáčka má být slano - kyselejší a víceméně vyvážená, ale to již nechám na Vás.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena