sobota 4. října 2014

10 důvodů proč miluji Budapešť


Milý deníčku...Budapešť je mojí srdeční záležitostí. Tohle město má zvláštní kouzlo, přátelskou atmosféru a všude tu prostupuje duch starého mocnářství. Je to majestátní město, se svou členitostí, velkolepou architekturou, širokými bulváry a  nejkouzelnějším metrem v Evropě (tedy trasou M1). Na druhou stranu, přijde Vám to jako Praha před deseti/patnácti lety - neopravené, zašlé domy v centru, metro se sovětskými vagóny, lehký kulturní šok před vjezdem na Keleti pályaudvar (Východní nádraží) a když se ráno válí nad Dunajem mlha, je to dokonalá kulisa à la Never tear us apart od INXS. Není to jako hipsterský Berlín, multikulturní Londýn, hygienický Stockholm nebo líná Vídeň, je to prostě jedinečné město s majestátní atmosférou. Budapešť prostě miluji a vždy, když vystoupím na Keleti mám důvěrně známý pocit, jako při návratu domů. Tudíž, když nevíte kam vyrazit na podzimní výlet, nemůžete se prostě zmýlit. A já vám představím svých 10 důvodů, proč se sem vracet.

1. Kavárny a Central káveház



Jsem kavárenský povaleč a vůbec se za to nestydím. A proto si nemohu vybrat město více kavárnám zasvěcené. A taky kavárenským zahrádkám. Vážně, nikde jinde jsem neviděla tolik zahrádek jako v centru Budapešti. Přijde Vám to jako takový hodně velký Karlín, kdy si prostě jen sednete ven, dáte si kávu, pozorujete kolemjdoucí a je Vám skvěle. Hodně příjemná kavárna/ restaurace je třeba Gerlóczy, dostanete tu i výbornou gulyásleves, tedy klasickou gulášovou polévku s noky a kusy zeleniny a masa. A případně je tu i fajn hotel, kde se můžete ubytovat.


Kavárenská kultura je v Budapešti různá, ovšem nabídka je nepřeberná. Sice jsem neviděla, že by tu frčely domácí limonády jako právě u nás (a upřímně řečeno, když dostane malinovku se sušenou bazalkou pod vznosným názvem bazalkovo-malinová domácí limonáda, což jsem již v Praze taky zažila, začnete být už hodně nedůvěřiví), domácí koláče taky moc ne a pomalu rostou espreso bary, ale tady je to prostě o té klasické staré kavárenské kultuře, bez debat, představované nejlépe tzv. grand cafés vídeňského stylu. Což mi naprosto vyhovuje. Mojí nejoblíbenější kavárnou je Central, tedy Central káveház na Károlyi Mihály utca, na pešťské straně města. Tahle kavárna zažila tu největší míru koncentrace maďarské inteligence, bývala otevřená i 24 hodin denně a pokud chcete nasát dobovou atmosféru, pošlu Vás sem. A mají tu vynikající Dobos tortu, neboli dort Doboš, čokoládovo-piškotovou slast s křupavou karamelovou vrstvou.


Což mne přivádí k dalšímu důvodu a to, že já ke kávě musím mít něco sladkého, tedy

2. Dezerty a Gerbaud

 
 
Budapešť, potažmo Maďarsko bez dezertů, je jako Vídeň bez Sacheru. A pokud se ve Vídni chodí do Sacheru, tady se chodí ke Gerbaudovi na Vörösmarty tér. Je to jedna z nejstarších budapešťských cukrárszd, její historie sahá až do roku 1858, kdy Emil Gerbaud začal míchat čokoládu a míchal ji tak dobře, že přinesl do Budapešti tehdy neznámé čokoládové pralinky, lanýže a také čokoládové jazýčky, které se záhy rozšířily do celého Rakouska - Uherska. Mimochodem, ty jazýčky jsou dodnes skvělé! Dorty u Gerbauda jsou ukázkou poctivé cukrařiny, čemuž také odpovídají ceny. Možná se Vám trochu po přepočtu zamotá hlava, ale věřte mi že minimálně jejich čokoládový dort Gerbaud, na křupavém korpusu, plněný čokoládovou pěnou a potažený tou nejlahodnější ganachí za to stojí.
 
 
A také krémes, křehké listové těsto plněné neskutečnou vrstvou vanilkového krému, tu mají dobrý. Krémese jsou jedním z klasických maďarských dezertů a pokud na něj narazíte, jděte do něj.
 
 
A to mne přivádí ke sladkostem. Pro Maďarsko jsou typické dorty, již zmiňovaný Doboš a nebo třeba Esterházy, jemné ořechové pláty plněné šlehačkou a potažené cukrovou polevou. A pokud chcete něco speciálního a narazíte na tokajský řez s želé z tokajského, rozhodně nebudete litovat. Minimálně třípuťňový tokaj však byste měli ke kávě, či na zakončení večeře rozhodně také zkusit! Víno proto neberu jako samostatný důvod, víno, to je v Maďarsku základ života!
 
 
A když si chcete zajít na dokonalou večeři, je tu mé oblíbené místo a to
 

3. Csalogány 26

 
 
Když vylezete z metra M2 na Bathyáni tér, dostatečně se pokocháte osvětleným Parlamantem a vydáte se ulisí Csalogány útca směrem k Hradu, po chvíli narazíte na bar. Tak sem opravdu nechoďte:) Hned vedle, za nenápandou fasádou je totiž naprosto úžasná restaurace, Csalogány 26 (čti čalogáň) jejíž návštěvu si prostě nesmíte odpustit. Je to fine dinnig, na nic si nehrají. Doporučuji rozhodně degustační menu s wine pairingem, věřte mi, přijdete si na své. Csalogány má výběr ze dvou menu ze kterých si sestavíte čtyř- nebo osmichodové menu. A není problém ani menu kombinovat. Jedla jsem tu ty nejúžasnější těstoviny s divočákem a na ty fakt nic nemá. Je pravda, že v dezertech jsou dle mého pořád trochu slabší, ale označení Bib Gourmand jim právoplatně, již po mnoho let, náleží. Mimochodem s michelinskými restauracemi mám jinak v Budapešti trochu problém - Borkonyha Wine Kitchen je beznadějně rezervována na mnoho týdnů dopředu (tento NOMA přístup mne přímo irituje), Costes na jednu hvězdu je dle mého předražená a v Onyxu mám problém s tím, když mi někdo diktuje, jak se mám na večeři obléci. Budapešťské BIBy jsou proto mnohem lepší alternativou a Csalogány je mou srdeční záležitostí, lépe se prostě v Budapešti nenajíte. Menu je sezónní, stejně jako wine pairing (trošku mi vadila rakouská vína, čekala bych hlavně maďarská, ale zdejší sommeliér je vtipný a zkušený chlapík, tudíž dejte na jeho doporučení).  Také mi věřte pokud jde o čtyřchodové menu, bude Vám stačit. Křehké hřebenatky v panko strouhance s wasabi majonézou a bulgurem byly skvělým začátkem.
 
 
Makrela na ratatouille mne překvapila vývarem a křepelčím vajíčkem. Z tohoto chodu jsem byla asi nejvíce odvařená, fakt skvělé párování maďarské papriky, rybího masa a vína.
 
 
V Csalogány si myslím neprohloupíte, když zkusíte cokoli - třeba telecí játra (jemné jako máslo) na jemném pyré z kořenové zeleniny či rumpsteak s kukuřicí. Štavnaté a skvostné.
 

Jak už jsem uvedla, s dezerty to v Csalogány ještě neumí tak, jak bych chtěla. Ale mají zajímavé kombinace. Něco jako medovník s vaječným krémem byl zajímavý, slaný karamel, yuzu želé a hlavně čatní ze zelených rajčat to však posunulo na vyšší level! Mou osvědčenou sladkou tečkou ale bývá variace kozích sýrů s vinným želé, pyrém z dýňových semínek a se sklenicí třípuťńového tokajského. Jó izlés!
 
 
 

4. Termály

 
V Budapešti je fajn, že jste ve městě a můžete si zajít do lázní. Hlavně na podzim je to skvělé, pořádně se uvolníte, odpočinete si a za sychravého počasí se můžete válet venku v horké vodě a hrát třeba šachy. Anything else? myslím že v tomto jediném panuje mezi mým manželem a mnou neshoda, zatímco on má rád Széchenyi (čti šécheň), barokní lázně s třemi venkovními termály a bludištěm vnitřních bazénů, já dávám přednost secesnímu Gellértu. A v můj prospěch hovoří i to, že v Gellértu je i kavárna:) Menší tip - všude budete potřebovat na zapůjčení ručníků hotovost, karty zde neberou. A v Széchenyi je třeba dát si na svůj zapůjčený ručník pozor. Výhodou jsou proto venkovní uzamykatelné skříňky na cennosti. Jo a mají tu i venku i bar :) S čepovanou plzní...
 

5. Déryné Bisztró

 
 
Déryné je druhá BIBácká resturace a úplně jiná než Csalogány. Někteří budapešťané mají s Déryné problém, kvůli cenám, ale opravdu si nemyslím, že by to byla taková hrůza. Je to typické francouzské bistro, s úchylně roztomilou předzahrádkou, živou hudbou jako vystřiženou z Čokolády a skvělou kuchyní. Jedná se o rodinný podnik, všude mají uveden původ surovin, pečou i vlastní pečivo, a to tak dobré, že jsem ho před večeří snědla celou ošatku. S máslem. A vůbec se za to nestydím. Menu je stálé, ovšem mají zde i denní nabídku ryb a ústřicový bar. Jako předkrm jsem zkusili kachní salát se zázvorem a byl křehký kořeněný a vynikající. A také tatarák v pařížském stylu, tedy s dresinkem. Maso bylo na větší kousky než jsme my u tataráku zvyklí, ale jinak super.
 

 
Potom jsem pokračovala boudin noir, neboli bílým jelítkem, s pečenými bramborami. Chuť příjemně kořeněná, intenzivní máslová omáčka, prostě si to užijete.
 
 
Ovšem největší bomba jsou tady hovězí líčka. Jsou prostě boží. Dostanete černou konzistentní kostku, která je plná masa, zredukované šťávy a chuti kořenové zeleniny a bylinek. Pro mne jednoznačně nej líčka co jsem kdy jedla. A s černou mrkví coby přílohou!
 
 
No a na závěr, tokajské a Túrógombóc, neboli po našem tvarohové knedlíky. Česká a maďarská kuchyně prostě mají opravdu hodně společného.
 
 

6. Tržnice

 
Budapešťská tržnice je fenomén. Především ta hlavní, Velká, neboli Vásárcsarnok, která byla postavena na přelomu 19. a 20. století. Má tři patra, ve kterých seženete od ryb (podzemní) přes zeleninu, ovoce, mléko a maso (přízemí) po kýčovité suvenýry jako dečky, kabelky, krajky a podobné ptákoviny na horní galerii. Přízemí je nejpříjemnější, mají tu dobrou zeleninu (a pozor, stále sem chodí nakupovat i místní, nejde jen o turistický byznys), musíte však jít do bočnějších uliček a ne nakupovat na těch hlavních. A taky výborné škvarky, maso, špek, klobásy, prasečí hlavy a podobné laskominy. Můžete se i najíst v jednom z mnoha stánků s jídlem. A kdyby nic, tak si kupte mletou papriku jako suvenýr (při cestě z Maďarska si vždy přijdu jako pašerák, neboť můj kufr je paprikou skoro zaplněn). A nakonec pravidlo - csemege (jemná a nádherně barevná) a édés je ta sladká a csipős ta pálivá.

 

7. Hungárikum Bisztró

 
 
Pro někoho to může být kýč. Pro jiného past na turisty. Já si ale myslím, že Hungárikum Bisztró je zajímavým kulinářským výletem do maďarské gastronomie, zvlášť když jedete do Budapešti na prodloužený víkend. Místní tu nepotkáte, ti si tato jídla prostě uvaří doma, ale vy si můžete vybrat z tradičních maďarských jídel, dobře a i poctivě uvařených, za doprovodu cimbálu :) Pro našince bych řekla, žádné překvapení, Češi jsou s maďarskou kuchyní dobře obeznámeni a koneckonců, papriku taky dáváme skoro všude. Tudíž může být návštěva Hungárika pojata i jako kulturně-antropologická exkurze, neboť sledovat obličeje ostatních turistů všech možných národností při konzumaci různých druhů paprik, zelí, kachen a pálenky za to stojí. Mimochodem, ta pálenka - pálinka - upozorní Vás, že to bude hodně silné a bude to pálit. Obávám se že nejen pro mne, holku z Moravy, to byl vlastně jen takový dětský čajíček:) Vybrat si můžete buď z cenově hodně výhodného menu, sestávajícího se z gulyásleves, křupavé kachničky se zelím a domácího jablečného koláče almás pite, který, jak jsme se dozvěděli bývá označován za tzv. nedělní koláč, pečící se ve většině domácností, kdy jindy než v neděli. Polévka dobrá, na můj vkus méně dochucená, kachna skvělá a to samé platí o koláči.
 
 
Nebo si vyberte z klasického menu, doporučuji především Hortobágyi palačinky, tenké palačinky plněné fáší z mletého drůbežího masa a přelité paprikovou omáčkou nebo klasiku staré monarchie, smaženého candáta s petrželkovým bramborem.
 
 

8. Noční Budapešť

 
 
Nikde jinde není město v noci tak majestátní. K tomu prostě není co dodat. Mimochodem, vedle parlamentu je vlajková prodejna uzenin Pick. Ta představa, jak si poslanci v polední pauze chodí pro uherák, mi je hodně sympatická :)
 

9. Café Bouchon

 
Café Bouchon je klasické francouzské bistro v 6. pešťském obvodu. Je v blízkosti Opery, tudíž stačí spojit kulturní zážitek s gastronomickým. Mají zde výborné sezónní degustační menu s wine pairingem, za hodně rozumnou cenu, které se co týden obměňuje. Doporučuji jak na romantickou večeři, tak jen třeba na kávu. Přijde mi, že jsou zde tradiční jídla  šmrncnuta jak francouzským stylem, tak fusion židovské kuchyně, což Vás zase posune do jiné části maďarské gastronomie. Naše sezónní menu bylo tvořeno bliny (které jako bliny nechutnaly, spíše jako latkes, tedy něco jako bramborové placky, ač mi obsluha tvrdila že ne) s uzeným lososem a kaviárem, dále polévky, hříbková a husí vývar s macesovými knedlíčky,
 
 
a steak (na můj vkus tedy více propečený) s paprikovou klobásou a něco na způsob podzimního ratatouille.
 
 

Nu a na závěr tokajské a opět Túrógombóc, nejlepší co jsem kdy jedla.
 
 

10. Vajkrém

A můj poslední důvod proč jet do Budapešti? Co by byla Budapešť bez budapešťské pomazánky (v obchodech pod jménem Magyar Vajkrém). Stylově:)
 
 
Adresy:
 
Gerlóczy káveház:
Gerlóczy utca 1
1053 Budapešť
 
Central káveház:
Károlyi Mihály utca 9
1053 Budapešť
 
Gerbaud:
Vorosmárty ter 7-8
1051 Budapešť
 
Csalogány 26:
Csalogány utca 26
1015 Budapešť
 
Termály:
 
Déryné Bisztró
Krisztina tér 3
1013 Budapešť
 
Hungárikum Biztró
Steindl Imre utca 13
1051 Budapešt
 
Café Bouchon
Zichy Jenő utca 33
1066 Budapešť
 

2 komentáře:

Zpět na úvod

©2013-2014 Všechna práva vyhrazena