Le Grand Colbert a nejlepší kuře

 

Milý deníčku...co může být romantičtějšího než Paříž na jaře? Paříž kdykoli:-) Přiznám se, že k návštěvě brasserie Le Grand Colbert se 114 - letou tradicí jsem měla jediný důvod. Sice je naprosto hloupý a iracionální, ale z něčeho špatného může vzejít i dobré:-) A to důvod který používají všichni (nejen) američtí turisté, když si rezervují stůl v Le Grand Colbert. Já prostě zbožňuju film Lepší pozdě nežli později. A Le Grand Colbert tvoří hlavní spojnici, kdy Diane Keaton říká již zde lehce olysalému playboyovi Jacku Nicholsonovi: „A kdy máš narozeniny? V únoru? Já taky v únoru! Tak když se budeme ještě znát, oslavíme je v Paříži! Vždy slavím narozeniny v Paříži, znám tam jedno výborné bistro, Le Grand Colbert, mají tam to nejlepší kuře!“ Pravda sejdou se tam, Diane sice již v doprovodu zajíčka Keanu Reevese, ale to je již vedlejší :-) Přiznám se bez mučení, vynikajících brasserií je v Paříži mraky, ale tohle byla prostě nutnost. A v Le Grand Colbert dobře vědí, že je jejich popularita způsobena hollywodským trhákem, avšak musím se přiznat, nebyla jsem nijak zklamaná. Suma sumárum, ceny jsou sice vyšší, chybí jim jakékoli (krom poledního) cenověji výhodné menu, ale suroviny jsou poctivé, čerstvé a je to nádherná ukázka klasické francouzské kuchyně. A prostředí je opravdu nádherné a příjemné, nesešněrované a na francouzské poměry opravdu vynikající obsluha. À propos ta rezervace. Žádná rezervace po emailu není možná a píšou to i na svých webových stránkách. Takže zážitek číslo jedna: jelikož právě malheureusement u telefonu není nikdo, kdo umí anglicky, musíme to zkusit en français. Procvičíte si aspoň základní číslovky, data a abecedu, vřele doporučuji :-) Ale již jsme usazeni a objednáváme si předkrm a co si můžete v tomhle bistru dát francouzštějšího než jsou l'escargot de Bourgogne, tedy burgundští šneci, podávání v bylinkovém másle? Jakže to dělala ta Julia Roberts? Chytnout do kleští a...ono se to protáčí, svině klouzavý! Chce to pevně držet a šneka z jeho ulity pomalu vytáhnout. Ale byli fakt lahodní!

Pokud máte se šneky psychologický problém, doporučuji raději Soupe à l’oignon gratinée, tedy francouzskou cibulačku zapečenou se sýrem. Je taková jak má být, horká, stojí v ní lžíce a sýr se úžasně táhne.

 

 

No a již pokračujeme hlavním chodem. Jasně, co jiného si dát než kuře. A rozlouskneme hlavní otázku - mají to nejlepší kuře? A ano - mají! Bylo to to nejlepší kuře, co jsem kdy v restauraci jedla - maso se rozsýpalo, bylo neskutečně šťavnaté a bylinky v čele s rozmarýnem, tymiánem a estragonem vše doplnily a úžasně ovoněly. Taková perlička pro fajnšmekry - to kuře zde začali podávat až po úspěchu filmu. Ale nutno dodat, že za tu dobu se jim to podařilo dovést k dokonalosti a označení "nejlepší kuře" kuřeti v Le Grand Colbert po právu patří.

 

 

 A co jiného jako přílohu než hranolky. Ano, Francouzi je jedí ke všemu. Velké, křupavé a horké.

 

 

To vedle je sauce béarnaise, neboli bearnská omáčka - je to vlastně holandská omáčka, vylepšená o šalotku a nasekaný estragon (jak na holandskou omáčku zde). A k čemu se tato omáčka hodí? Třeba k grilované telecí ledvince se slaninou. Le Grand Colbert má i něco jako denní doporučení šéfkuchaře, trefně nazvané - Co jsem dnes našel na trhu. Ledvinka byla nádherně grilovaná, ovoněná dřevem, uvnitř šťavnatá a lehce krvavá. Zážitek číslo dva: Sice nejsem žádný střízlík, ale asi jsem považována za moc jemnou dámu na medium rare ledvinku. Lépe řečeno za dámu, která třeba neví, co si právě objednala, jinak si nemohu vysvětlit vyděšený výraz číšníka, který na mne po mé objednávce chvíli nevěřícně zíral, pak sebral poslední zbytky profesionality a jen pronesl: „Pardon madame, ale víte co to je?“, přičemž si ukazoval na spodní stranu zad. Nasadila jsem svůj pohled ledové královny č.2 (jsi naprostý hlupák), přikývla a pronesla - „Samozřejmě!“ Co dodat - při servírovaní přede mne stejně postavili to kuře...

 

 

No musím se přiznat, ta ledvinka mi dala fakt zabrat (proto jsem taky celou cestu z večeře trvala na rychlé a svižné, víc jak hodinové procházce). Ale nebyla bych to já, abych si nedala i dezert. Jen něco lehkého. A co může být lehčího než île flottante neboli plovoucí ostrov? Tedy ostrov, kupička našlehaného bílkového sněhu plovoucího na vanilkovém krému, vše zapečené a posypané mandlemi? Zážitek číslo tři: na dezert a kávu jsme čekali asi deset minut, když nám vrchní donesl dvě sklenice šampaňského jako omluvu, že jsme na dezert museli tak dlouho čekat. No proč ne, c'est si bon!

 

 

Shrnuto podtrženo, Le Grand Colbert stojí za návštěvu, je to poctivá francouzská kuchyně, ceny trochu vyšší, ale atmosféra je příjemná. Nu a na závěr - najdete deset rozdílů? :-)

 

 

 

 

 Le Grand Colbert

2 Rue Vivienne

75002 Paris

+33 1 42 86 87 88