Milý deníčku...domácí chléb a prakticky veškeré domácí pečivo je čisté blaho. A ještě když je horký a křupavý, dá se jíst jen tak samotný. Moc dobře si vzpomínám, když jsme jako malé děti dali dohromady 20 korun a v sedm hodin večer, když se celým náměstím začala linout charakteristická chlebová vůně, tak si v místní pekárně koupili bochník chleba a ještě horký jej trhali na kusy a nenasytně jedli. Fakt, že nás pak rodiče čekali s večeří, nám tehdy bylo celkem jedno. Nic se nevyrovná vůni domácího chleba, když po dlouhém sychravém dni otevřete dveře bytu a tam na Vás čekají křupavé krajíčky namazané máslem (v mém případě se solí, nebo nejlépe již slané máslo, třeba se solnými krystaly) či s hustou zeleninovou polévkou. Na pečení chleba používám chlebovou ošatku z pediku vysypanou žitnou moukou, pokud ji neseženete, zkuste velkou mísu, ale místo mouky vymazanou olejem, chléb bude pak krásně křupavý. No a pokud se ještě bojíte domácího kvásku (nemáte však důvod, věřte mi), zkuste svůj první chléb upéci z kvasnic, přidejte hrst semínek a máte vystaráno.
A jak na to...
400 g celozrnné pšeničné hl.mouky
100 g žitné mouky
trochu obyčejné bílé mouky, asi necelá hrst
půl kostky droždí
asi 300 ml vody
dvě lžičky soli
lžička cukru
špetka kmínu
slunečnicová semínka, sezam, len a mák dle chuti
lžíce octa
Vše zpracuji na těsto, nejlépe v robotu. Nechám v pomoučené ošatce vykynout přikryté utěrkou, asi dvě až tři hodiny, případně v míse vytřené olejem. Správně vykynuté chlebové těsto po zatlačení jakoby padá, nevyskočí zpět. Předám na plech, na pečící papír a nechám asi půl hodiny ještě kynout. Poté lehce orosím pečící papír vodou, vyhnu se chlebu. Peču ve vyhřáté troubě na 200 °C dokud chléb není zlatý a kůrka na poklep nezní dutě. Nechám vychladnout na mřížce.
Žádné komentáře:
Okomentovat