Croque-monsieur

 

Milý deníčku...tento křupavý chlápek je stálicí všech francouzských bister, stánků s rychlým občerstvením a v Čechách fajnovějších lahůdkářství (nejlepší croque jsem ovšem objevila v Amsterdamu, jen pro zajímavost:-). Dělá se z jakéhokoli chleba a bohužel i v jakékoli podobě (jakož i nechutné verze používající suchý spálený chléb a mezi něj studená šunka a okoralý sýr, brr). Verzí croqueů je opravdu několik, začínající od croque madame, kdy nahoru šoupnete ještě smažené vejce, croque provençal s rajčaty po bizarnosti typu Croque McDo - ano, monsieur ve francouzských McDonaldech či u nás dobře známý typ vrcholné gastronomie porevolučních let croque Hawaiian - ano, šunka, sýr a ananas. Ještě chcete věřit nesmyslným mýtům o štíhlosti Francouzek? :-) Je to velice rychlá a naprosto primitivní večeře a pokud ho doplníte salátem třeba z rajčat a cibulky (zálivka - ocet, voda, cukr, sůl, pepř - tradiční rodinný recept) neskutečná lahoda. A příjemná obměna pokud máte rádi zapečené toasty. Můj croque používá tradiční verzi s bešamelem a ementálem, pokud se nechcete míchat s bešamelem, radím vyměnit ementál za Gruyère nebo sýr podobného typu a opravdu hodně, hodně jím posypat croque na závěrečnou verzi.

A jaký croque, toast či sendvič preferujete Vy?

 

Kodaň - smørrebrød, frokost či pølser?

 

Milý deníčku...v Kodani je i pár dalších zajímavých míst, které stojí za to navštívit. Rozhodně nejznámější dánskou specialitou je smørrebrød (čti smea:brel - přičemž l je vysloveno s jazykem opřeným o horní patro - něco mezi l a d). Je to prakticky variace na náš starý dobrý obložený chlebíček. Ovšem na tomto chlebíčku abyste chleba pohledali, neboť je ukryt pod množstvím horní oblohy. Nečekejte vlašák, šunku ani okurek, i když existuje na stovky druhů smørrebrød-ů. Tradičně je chlebová základna připravena z tmavého žitného chleba, pěkné hutného, na kterou je navršena bohatá obloha. Oblíbené "příchutě" jsou nakládané či marinované herinky, játrová paštika, uzený losos, tenké plátky roastbeefu s remuládou (něco jako žlutá majonéza s kousky nakládaných okurek, zelí, hořčicí a octem), smaženou rybou, čerstvými krevetami a vejcem etc.

Sauce Hollandaise s pošírovaným lososem

Milý deníčku...holandská omáčka, neboli sauce Hollandaise je opravdovou královnou kuchyně. Prakticky k ní už nic nepotřebujete, stačí Vám třeba nové brambory, lehce uvařený chřest (viz foto), vejce (ano, vejce Benedikt jsou ztracená vejce, servírovaná s holandskou omáčkou) nebo jen tak na kousky nakrájená zelenina, ať už syrová nebo lehce vařená, kterou v ní namáčíte a máte pocit, že brzy dosáhnete nirvány. Pokud zvládnete holandskou omáčku, voilà, už umíte všechno. Je to základ pro sauce Béarnaise (obohacena o estragon a šalotku), sauce Maltaise (s pomerančovou šťávou), citrónovou omáčku (je tam prostě více citrónu :-), sauce Moutarde (s dijonskou hořčicí) či sauce Bavaroise (se smetanou, křenem a tymiánem). Já ji nejraději servíruji právě k zelenině, chřestu či rybám. Je sice náročnější na odhad při šlehaní žloutků, ale, vždy se dá vše napravit. Moje kamarádka, která nemá moc čas na vaření, se jednou chtěla vytáhnout při obědě. A zvolila si právě holandskou omáčku s citrónem. A byla to bomba. Takže se nebojte a zkuste se ji naučit. A udělejte si k ní například mého pošírovaného lososa.

Kodaň - Relæ

 

 

Milý deníčku...jestli mám ráda něco více než jídlo, tak je to jídlo a cestování :-) A nejlépe, když mohu strávit dovolenou se sluncem a jídlem. Nejsem však dovolenkový fanda jižních států, moje kroky většinou směřují na sever. Protože severské léto je teplé, slunečné, přátelské a Balt nebo Severní moře jsou osvěžující. Nejvíce si však odpočinu v Kodani. Je to město nabité pozitivní energií, tepe životem a přesto je to kousek k moři a plážím na poloostrově Amager. Můžete si projet celé město a okolí na kole, obdivovat dánský design a hyggeligt interiéry, "slintat" v obchodech Illums Bolighus, toulat se přístavem Christianshavn, vylézt na věž kostela Vor Frelsers Kirke, jen tak relaxovat na nábřeží u paláce Amalienborg, zjistit, že Kodaňané jsou do jednoho přísně stylish people, ale hlavně, hlavně se dobře najíst.

Pissaladière

Milý deníčku...pokud se stejně jako já nemůžete dočkat dovolené, procházek po pobřeží a líných dnů plných pohody, nebo pokud prostě jen vzpomínáte na předchozí dovolenou, doporučuji zkusit si k tomu udělat výborný křupavý koláč, plný slunce, moře a dálek. I když moře zastupují jen ančovičky: -) Pissaladière je rychlý koláč z oblasti jižní Francie, tymiánem vonící Provence. Pokud Vás zajímá zvláštní název, pravděpodobně vznikl z výrazu v provensálském dialektu peis salat, neboli slaná ryba. Ve své originální podobě je základ koláče z kynutého těsta, podobný těstu na pizzu. Jestli stejně jako já nemáte večer čas na přípravu kynutého těsta nebo vás to prostě jen nebaví, nabízím jako alternativu svoji rychlou verzi pissaladière z listového těsta. Jedinou překážkou je delší doba přípravy cibule, ale ta se prakticky karamelizuje sama...Takže pokud máte rádi něco pikantního k vínu, je to správná volba.

Muffiny s rebarborovým srdcem

 

Milý deníčku..ke dni stráveném u vody je nejlepší si vzít i něco dobrého k jídlu, protože už jenom po pár plaveckých tempech mi neskutečně vyhládne a měním se v nenasytného otesánka. Navíc jsem tedy zastánce "domácí stravy" před pofidérními langoši či hamburgery u stánků s občerstvením na koupališti. A pokud máte rádi sladké, není nic rychlejšího než si přivstat, dokud není horko a upéci muffiny, které jsou nenáročné na přípravu a chutnají přímo božsky. Křupavá koláčová posypka kontrastuje s kyselým srdcem z rebarbory a vychlazené podmáslí zase zaručí jemné, nadýchané a vláčné těsto. Na recept jsem se inspirovala (a lehce upravila) z The Rhubarb Compendium, skvělé stránky zaměřené pouze a pouze na rebarboru, protože ji opravdu zbožňuji a rebarborovou sezónu se snažím beze zbytku využít (naštěstí mám to štěstí, že ji zbožňuje i můj manžel:-). Takže plavky, knížku, opalovací krém, muffiny a hezký den!

 

Pasta s crème fraîche a liškami

Milý deníčku...rychlé prázdninové vaření přináší nejen to, že se člověk dostane k ingrediencím, které normálně sežene jen na farmářských trzích, ale taky to, že se naučí vařit s minimem surovin. Takže jeden rychlý páteční recept je tu... Pokud jde o crème fraîche, je to, zjednodušeně řečeno, hodně jemná zakysaná smetana, ne tak štiplavé chuti a hutné konzistence jako je ta česká. Rozhodně si myslím, že to je dobrý tip pro masovou výrobu, vážení mlékárenští giganti! Pokud jej neseženete ve specializovaných obchodech, či si neuděláte domácí (například zde), použijte klasickou zakysanou smetanu rozšlehanou s kapkou podmáslí. Lišky jsou výborné na smetaně, a s domácím knedlíkem, to bez debat, ovšem jemná nakyslost citronu jim dodává ještě větší rozměr.

Candát s Beurre blanc

Milý deníčku...člověk má občas chuť na "hogo fogo" věc, jídlo, za které by se by se nestyděli v žádné dobré restauraci. A pokud se Vám nechce trávit v kuchyni spoustu času, výborným nápadem jsou ryby. Samozřejmě již vykuchané a nafiletované, i když..aktivitě se meze nekladou, takže to může být i výzva pro rybáře :-) V kuchyni strávíte minimum času a výsledkem bude opravdu skvostná hostina. Navíc, v případě candáta, je to sázka na jistotu, neboť stačí minim ingrediencí a času a přesto bude naprosto dokonalý. Ještě jsme spolu navíc neprubli žádnou omáčku, takže tohle může být základní stavební kámen pro další vaření. Beurre blanc neboli bílé máslo, je to nejjednodušší co můžete k rybě servírovat. Je to vlastně spojené skvělé věci - másla s věcí stejně dobrou - vínem. Jediným zádrhelem u Beurre blanc může být převaření a následné oddělení mléčného tuku z emulze. To řeším tím, že máslo zašlehám postupně do lehce vychladlé směsi mimo hořák/plotýnku. A nikdy, opakuji nikdy, ani kdyby Vás mučili, do beurre blanc nezašlehávejte kvůli krémovitosti smetanu.