Velikonoční nádivka s medvědím česnekem

Milý deníčku...bez velikonoční nádivky pro mne nejsou Velikonoce. A taky bez recitování geniálních hlášek při každoroční repríze Veselých Velikonoc (společně s závistivým úšklebkem při pohledu na Sophii Marceau) následným ládováním se čokoládou (kterou Vám nedonese velikonoční zajíček, ale trapně si ji koupíte, doprovázené u pokladny pohledy typu mladá paní, vy asi máte hodně dětí, že joo), manželovým hledáním asi stoleté pomlázky (stejně Vás radši nakonec seřeže čerstvě urvaným prutem) a barvením vajíček (která stejně barvíte jen proto, že máte chuť na vaječný salát). Ale velikonoční nádivka prostě musí být, i kdyby trakaře padaly. Je křehoučká, nadýchaná a provoněná jarními bylinkami. Pokud máte možnost do nádivky přidat i mladé kopřivy či pampelišky, neváhejte, pro mne je však spásou medvědí česnek. Díky němu nádivka krásně voní a je šťavnatá. A pokud si o velikonoční neděli upečete kuře, jehněčí či jiné  maso (telecí, králík..), zbytky masa do nádivky krásně zužitkujete. A s bramborovou kaší je prostě vynikající. A přesně to si říkám, když z ní celé odpoledne potupně vyďobávám mandle a olupuju vypečené rohy tak, aby se na to nepřišlo, že joo...Vždycky to můžete svést na velikonočního zajíčka...

Veselé Velikonoce!

Tvarohové boží milosti

Milý deníčku...boží milosti se tradičně připravují v období masopustu, či jako pašijové pečivo. Také druhů přípravy je povícero - asi nejznámější jsou kynuté a smažené jako koblihy, já osobně dávám přednost milostem pečeným v troubě z křehkého tvarohového těsta, obaleným ve skořicovém cukru. Pokud se Vám tedy nechce péci beránka, mazanec, jidáše, hot cross buns, velikonoční muffiny či další sladkosti, zkuste boží milosti. Tři zářezy symbolizují boží trojjedinost, splňují tedy i liturgickou funkci Velikonoc. A nejlepší jsou ještě horké! Nebudu si ale foukat, pekla jsem je poprvé před pár týdny a sbalila jsem je jako obvykle v rámci testování druhý den do práce. A i druhý den jsou super!

Olivový chléb

Milý deníčku...nic Vás nenakopne víc, než představa víkendu. Nezapírejte. A moje představa víkendu - to je dobré jídlo. A vaření. A spoustu času. No a není nic snadnějšího, než si upéct skvělé víkendové pečivo. Jedním z mých favoritů, nejen ke sklence dobrého vína o sobotním večeru, je olivový chléb. Když je ještě horký, budete chtít sníst celý bochník - je voňavý, křupavý a přesto vláčný..a ještě lépe si ho vychutnáte, když ujíždíte na olivách:) A co víc - je tak snadný, že ho zvládne naprosto každý!

Kulajda

Milý deníčku...kulajda je pro mne zlatým polévkovým hřebem, pokud člověk zbožňuje slané a kyselé, nemůžete si chuť vyladit lépe než kulajdou, korunovanou pošírovaným/ztraceným vejcem. A nepotřebujete ji ani kamuflovat hektolitry smetany, když se žloutek rozteče, polévka získá zvláštní hebkost...Vaříme ji celoročně, v létě coby rychlý oběd, v zimě a na podzim jako hutnější večeři (aneb abych nekecala, vaří ji hlavně manžel :)

New York cheesecake se slaným karamelem

Milý deníčku...zas o rok starší, snad i o rok moudřejší...ke stylovému narozeninovému dárku je třeba i stylový dezert. Místo dortu jsem tedy dala přednost klasickému cheesecaku, pečenému ve vodní lázni. Pravda, Momofuku styl podle Davida Changa to moc není :) Ale aby té klasiky nebylo moc, slaný karamel s mořskou solí tenhle dezert dokonale vyladí.

Můj Lisabon

Milý deníčku...existují 3 místa, 3 města, která zbožňuji bez výhrad a kdyby to šlo, tak bych tam trávila co nejvíce času. Kodaň, Budapešť a Lisabon. V létě je tu vedro, šplháte do kopců a lije z vás pot. Za to v zimě se Lisabon promění v dokonalou oázu, kdy po útěku ze zamrzlé Prahy skočíte rovnýma nohama do slunce, relativního tepla, což Vám dodá takovou porci energie, že Vám vystačí až do léta. Lisabon navíc dokonale splňuje mé požadavky - jídlo, víno a pohoda. Jsem celkem skromná. Z města dýchá klid a přesto neskutečná energie, prostě nepopsatelné kouzlo, díky němuž máte znovu radost ze života a budete se zase radovat z maličkostí. Památky, palmy, parky, kultura, bary, káva, sladkosti a úžasné jídlo, to vše najdete zde a pokud vás město jednou okouzlí, budete se chtít vracet zas a zas. A co vše jste kdy chtěli o Lisabonu vědět a báli jste se zeptat?

V Frade dos Mares si chobotnice zamilujete!

Kdyby nic, tak pro mne je to jediný a zásadní důvod, proč jet do Lisabonu. Restaurace Frade dos Mares, kterou jsem si bezmezně zamilovala už při první návštěvě. Nemá BIBa ani hvězdu, ale jejich krevety a chobotnice jsou něco famózního. Je poměrně malá, takže bez rezervace nemáte šanci a při příchodu se nedejte odradit - dveře jsou zamčené, ale obsluha vás ihned pustí dovnitř -a zase za vámi zamkne. Tlačítko nahoře je na obsluhu - takže vás nikdo neiritujete průběžnými otázkami zdali je vše ok, bez řečí si všimnou prázdných skleniček a pokud něco opravdu chcete - stačí jeden stisk tlačítka. Jako předkrm bezpodmínečně doporučuji krevety (10 €) na zázvoru na, česneku a koriandru. Jednou jsme si je dali napůl - jako romantický pokrm - a dopadlo to tak, že jsme se o ně málem porvali. Bez legrace. Příště už jel každý sám za sebe...

Frade dos Mares dělá chobotnici, pro kterou byste byli ochotni udělat cokoli, abyste ji dostali. Chobotnice je obecně v Portugalsku hodně oblíbená a umí je tu skvěle připravit. A neprohloupíte, když si ji dáte à lagareiro, dušenou a potom grilovanou, s pečeným česnekem,

Holandský řízek

Milý deníčku...holandský řízek neboli holanďan, stálice klasického českého jídelníčku, jídlo, kterému by se podivil každý Holanďan :) Hospodskou klasiku s eidamem třicítkou (nebo vděčný polotovar) však můžete přetvořit v domácích podmínkách na luxusní šťavnatý karbanátek, s voňavou petrželkou a máslovou bramborovou kaší. A bude chutnat nejen dospělým, ale i dětem. 

Špenátové balíčky & řecký salát s mátou

Milý deníčku...naštěstí je už březen, což znamená, že slunce a léto jsou prakticky za rohem. Jestliže ale potřebujete pořádnou dávku energie, moře a slunce a nekonečné sledování Mamma mia! Vás už nudí (i když, ruku na srdce, koho by nudili Skarsgåd, Brosnan a Firth, že), zkuste si vzpomínky na loňskou řeckou dovolenou (a nebo se navnadit se na tu letošní) vyvolat jinak. Primární recept pochází od Jamieho Olivera, avšak avizované 15 minut meal to není ani náhodou (kdybych měla stejnou armádu poskoků, tak možná, na tom musím ještě zapracovat :) A jelikož filo těsto není stále tak dostupné, jak bych chtěla, lehce jsem improvizovala. Ale myslím, že to rozhodně nebylo ke škodě!