Linecké cukroví

Milý deníčku... linecké cukroví vzniklo z lineckého dortu, který milovala již císařovna Sissi. Je jemné, plné másla a pokud použijete domácí rybízovou marmeládu, je to jedno z nejlepších cukroví. Pro mne znamená hlavně sentimentální vzpomínky - prababička, modrá problikávají obrazovka, hrnek melty a neubývající hora cukroví...a proto sedím před televizí, na kolenou podnos s lineckým a slepuji a slepuji...

Sýrové suflé

Milý deníčku...sýrové suflé je lehounká a nadýchaná dobrota, kdybyste nevěděli že je v něm máslo, žloutky a sýr, řekli byste, že je to vlastně jen takový našlehaný vzduch...Suflé je úžasné jako předkrm, ještě lepší jako hlavní chod (nejlépe ve společnosti salátu), sklenicí lehkého vína a romantický večer může začít. Snad nejklasičtější chod francouzské gastronomie, pomyslená tečka kuchařského umění, avšak nebojte se, není to zas taková věda. Ovšem mějte na paměti -  na dokonalé suflé lidé čekají, ne naopak...

Pepparkakor

Milý deníčku...Pepparkakor (čti peparkákur), švédské perníčky, které všichni dobře známe z Ikea, ač neobsahují žádný pepř, jak by se podle názvu mohlo zdát, jsou plné podmanivého koření a zázvoru. Švédové obecně moc vánoční cukroví nepečou, ale pepparkakory jsou hlavně skvělé na přikusování ke glöggu, švédské obdobě našeho svařeného vína (jehož období začíná hlavně o svátku svaté Lucie, na který si můžete upéci třeba Lussekatter). Jejich příprava je trochu piplavějšího rázu, ale pokud nejste fandové tradičních perníčků, pepparkakor jsou přesně pro Vás. A pokud jde o volbu vykrajovátek, vánoční kozel je skandinávská tradice, je to tzv. duch Vánoc, dohlíží na vánoční přípravy, že vše probíhá tak jak má. Inu, jiný kraj...každopádně, ať už zvolíte jakýkoli tvar, dejte si jeden upečený pepparkakor na dlaň, palcem jej rozlomte a pokud se rozdělí na tři díly, budete mít po celý rok jen štěstí...

Podzimní červené saláty aneb zelí a červená řepa

Milý deníčku...každý rok v tomto čase začíná předvánoční šílenství, tudíž večírky, návštěvy a hlavně jídlo, pití a zase jídlo. No o Vánocích se každý z nás ať už chce nebo nechce totálně dorazí, abychom si pak mohli dávat novoroční detox a slibovat si, že to příští rok uděláme jinak. Já s podobnou vitamínovou kůrou začínám již před vánočním obžerstvím a připravím se tak na nevyhnutelné. Oba dva saláty jsou jednoduché, nejen barvou vhodné pro předvánoční čas a neskutečně, neskutečně jednoduché.

Tažený štrúdl

Milý deníčku...tažený štrúdl je jednou z dovedností, kterým jsem se zatím vyhýbala jako čert kříži. Obecně vzato, nemám ráda octová těsta, jsou nepoddajná a já u toho vždy strašně trpím, takže třeba takové trubičky/kremrole peču jen se sebezapřením, i když vím, že jsou dokonalé a vynikající. A u taženého štrúdlu musíte to těsto navíc táhnout, překvapivě, ne jen válet. Takže nejdřív ho nějakých 20 minut zpracováváte a nadáváte, že jste se do takové ptákoviny vůbec pustili. Pak si Vaše zmožené ruce oddechnou, protože těsto musí odpočívat. A vy taky. A pak Vám začnou další galeje, neboť ho táhnete - roztahujete přes hřbet ruky, potom pěkně do stran a nejlépe, aby bylo co nejtenčí. A opět nadáváte. Ale pak se Vám to povede a najednou Vám sebevědomí vzroste tak o sto bodů, protože jste to zvládli. A odměnou je Vám ten nejlepší křupavý štrúdl, kterým v neděli voněla kuchyně třeba u babičky...

Tarte flambée

Tarte flambée neboli po alsasku Flammekueche vznikl vlastně náhodou - do rozpálené pece na pečení chleba dávali kousek těsta, aby se zjistila správná teplota, jednou ho tam však dali omatlaný od crème fraîche a voilà, první tarte flambée byl na světě. I když asi všichni na tuhle dobrotu chodíme do bistra La Gare a nefalšovanou pecí mnoho z nás taky nedisponuje, přesto se nebojte do něj jít i v domácích podmínkách. A jako vždy, je to neskutečně jednoduché!

Hřebenatky s chorizem

 

Milý deníčku...nevím jak vy, ale když se ráno válí všude mlhy a já s hrnkem kávy vstávám, ta nálada nebývá úplně nejlepší a tak si myslím, že je třeba tohle pošmourné počasí něčím projasnit. Nalaďme se třeba do španělského stylu - takže chorizo :) A pokud si ho vyladíte s něčím à la haute cuisine jako jsou hřebenatky a doplníte špenátovo-bramborovým pyré, máte miliónovou večeři (nejen) pro romantický večer ve dvou. Jako vždy, stačí pár ingrediencí, minimum práce a obyčejná večeře se promění v koncert chutí.

Posvícenské koláče

Milý deníčku...ač jsem přesvědčena že letošní svatomartinské oslavy se bez bílého koně obejdou, upečte si alespoň ke svatomartinskému vínu, huse či kachně s zelím buď cukrem zaváté svatomartinské rohlíčky, nebo tyto klasické posvícenské koláče. Prakticky jsou to klasické české koláče, oproti moravským se liší tím že jsou tenké a náplň je na nich, ne uvnitř. Avšak věřte mi, chuťově jsou naprosto dokonalé.