Isle of Wight aneb true british summer

Milý deníčku...když hodláte svoji letní dovolenou strávit odpočinkem v Anglii, mnozí si klepou na čelo. Navíc - foodbloger a do Anglie - na jídlo? Obávám se moji drazí, že Vaše obavy byly zbytečné. V tomto koutě Anglie si nejen člověk užije slunečné počasí, moře a palmy ale se i skvěle nají. A pokud využijete brzkých červencových dnů, kdy je v Británii ještě školní rok, užijete si i klidu a pohody. Ostrov Isle of Wight se nalézá v jižní Anglii, v oblasti tzv. anglické riviéry, pár minut lodí od přístavu Porstmouth. Z Londýna do Portsmouthu dojedete asi za dvě hodinky pohodlně vlakem, na konečné, v Portsmouth Harbour přelezete na trajekt pro pěší a za pár minut příjemné plavby jste na ostrově, v městečku Ryde. Kromě osobní lodi však můžete využít i trajekt pro osobní auta či vznášedlo. Míst, které se dají na ostrově navštívit, je spoustu - Needles neboli ostré jehlovité skály, Ventnor s útesy a golfem, rušnější prázdninová letoviska Sandown a Bembridge či Osborne house, letní sídlo královny Viktorie. Vy ale v Ryde na konci 681 metrového mola (!) nasednete na vlak (tedy spíše něco, co zde jezdilo tak v 60. letech) a ten Vás již po 20 minutách doveze na konečnou, do malého lázeňského městečka Shanklin. Co zde můžete čekat? Nerušenou pohodu. Útesy. Chybí jen typické dlouhé molo, které vzalo zasvé při velké bouři v 80. letech, ale písečné pláže Vám to vynahradí. Nádherné zahrady a vyhlídky. Old Village neboli starobylé domky s doškovou střechou. Výtah na útesy. Místo, kde pobřeží lemují funkcionalistické hotely, starobylé vilky se zahradami plných květin, přímořské promenády, místo, kde si dáte odpolední čaj a nebo sklenku Pimm´s  - prostě místo, kde si můžete hrát na starou dobrou Anglii jako z časů Hercula Poirot.

Expres lívance s borůvkami

Milý deníčku...víkendové ráno si žádá něco sladkého. A to i v případě že se Vám opravdu nechce vstávat, jste unavení po celém pracovním týdnu či jste prostě jen prohýřili celou noc. Já proto spoléhám na domácí suchou směs na lívanečky dle receptu Nigelly Lawson. Mám ji namixovanou do zásoby a ráno ji jen stačí smíchat s vejcem, mlékem a olejem. A případně přidat pár borůvek či jiných bobulí  - a je to. Tyto lívance mne nezklamou a zachrání i v těch nejkrušnějších chvílích. Je to vlastně něco na způsob amerických pancakes a už pohled na to, jak se po nich rozlévá javorový sirup, Vám spolehlivě zlepší celý den.

Cukeťáky

Milý deníčku...cukeťáky připravuji každé léto nejlépe z těch obřích, gigantických cuket, kterými mne nějaká dobrá duše obdaruje. Na rozdíl od malých cuket mají velké množství vody a kromě klasického trojobalu je hůře zpracujete. Ale já jsem z nich nadšená a připravím úplně obyčejné cukeťáky. Na rozdíl od bramboráků Vám po cuketě nebude těžko, snadněji si omluvíte smažení v oleji (vždyť je to jen zelenina:-) a k vychlazenému pivu si nedokážu představit nic lepšího. Musím však mít v cukeťácích hlavně (více než) dostatečné množství česneku a majoránku s oregánem. A krupice místo klasické mouky zase zaručí skvělé křupnutí.

Sicilské pesto

 

Milý deníčku...každé léto mi zlepší náladu čerstvá voňavá rajčata. I voňavá sušená rajčata. A deštivý večer nejlépe zlepší v kombinaci s těstovinami. A pěkně zostra - tedy s chilli papričkou. A aby toho temperamentu nebylo zase moc (pokud máte i italskou domácnost, už by to nemuselo klapnout:-), čerstvá ricotta pesto zjemní a dodá pěknou krémovitost. Obávám se však, že nic takového jako pravé sicilské pesto neexistuje - a pokud ano, tak každá Sicilanska ho bude připravovat jinak. Já se ho snažím dělat co nejjednodušeji, v pracovním týdnu k večeři většinou nic složitého stejně nestíhám a chleba s paštikou mně zase nebaví. Takže mi navíc můžete věřit, že tuhle skvěle pikantní omáčku na špagety zvládnete opravdu kdykoli.

Salát Niçoise

Milý deníčku...i když je již dovolená za Vámi, léto je stále v plném proudu a taky v plném vedru. Po ránu si myslíte, že se ochladí a ona ta facka horka dříve či později přijde. Avšak nezoufejte. Zkuste si vyrobit lehký salát, který dle mého přežijí i zástupci "silnějšího" pohlaví a nebudou mít pocit, že se z nich stávají králíci. A když nic jiného, tak si můžete představovat slunné prostředí Azurového pobřeží, odpočinek na jachtě či na bělostné pláži, opálené číšníky (pánové tedy spíše spoře oděné slečny) s drinky a podobné nesmysly. Vždyť už sám název k tomu vybízí! Salát Niçoise (čti nyˈsuáz) pochází právě z prostředí francouzské Riviéry a základem je dobrá zálivka, v tomto případě vinaigrette, která všechnu zeleninu lákavě obalí, propojí chutě a dodá obyčejnému salátu tu pravou jiskru. Jako vždy zjednodušuji, tudíž nemíchám moc chutí dohromady, ale přesto si troufám říci, že můj salát Niçoise je naprostá pecka!

Café de Paris aneb dokonalé rande

Milý deníčku...myslím, že tahle recenze bude velice krátká a charakterizovat ji bude věta - myslím, že jsem objevila místo pro dokonalé rande. Tedy, dokonalé, asi spíš podle toho, co kdo rád, ale myslím si, že Café de Paris rozhodně splňuje požadavky - romantika, intimita prostředí, neformálnost a skvělé víno. Ironií však je, že jsem zda na žádném rande nebyla :-) Tohle místo kousek od Kampy je příjemným podnikem, kde se můžete v centru turistické Prahy (také trpíte tím, jak je Praha přes letní měsíce obležená a jak turisté naprosto nechápou, že Vy prostě spěcháte?!) skrýt a na chvíli vydechnout. Pokud jde o jídlo - chodí se zde jen kvůli jedinému - skvělému hovězímu entrecôte steaku s omáčkou. Tohle jídlo neomrzí ani po několika návštěvách a ač disponují sezónním menu, entrecôte je prostě entrecôte. Ale abych nepředbíhala. Coby předkrm si můžete dát terinu z foie-gras či cibulačku, pěkně stylově. Pokud jej vynecháte a vrhnete s rovnou na entrecôte, naservírují Vám klasický francouzský přílohový salát s pikantním hořčicovým dresinkem. S bagetou a máslem. Co bych tedy osobně uvítala, tak nějakou kreativitu v pečivu. Třeba domácí bagetu. Nebo fougasse. Nebo prostě jakékoli jiné domácí pečivo. U té inzerované francouzské bagety prostě poznáte, že je někde koupená a prostě Vás to zamrzí.

Kuře Marengo

Milý deníčku...jestliže trávíte letošní vedra jako já ve městě, upřímně s Vámi soucítím. Pokud však disponujete zelenou oázou v podobě chalupy či chaty, mám recept přímo pro Vás. Pro nás co trpí ve městě je to pak příjemná pozdní večeře:-) Kuře Marengo všichni známe coby otřepanou historku o Napoleonovi a jeho polním kuchařovi Dunanovi. Po bitvě u Marenga v Itálii (1800) měl Napoleon hlad. Kdo by se tomu taky divil, že. Jenže zrada - vojáci s proviantem zůstali daleko za zbytkem armády a kuchař neměl suroviny. Tak sehnali (ukradli) co se kde dalo a Dunan svému veliteli připravil lahůdku sestávající se z kuřete, vína, oliv, rajčat, raků a vajec. Nu a Napoleon se rozhodl Marengo konzumovat po každém vítězství. O pár let později to byla už jen hodně smutná vzpomínka...Každopádně, kalorická bomba v podobě vajec, kuřete a pečiva mi přijde opravdu zvrhlá, raky u nás už taky neseženete (i do takového Švédska se na každoroční srpnové račí slavnosti, kräftskiva, musí dovážet), takže se spíše inspiruji verzí otce všech gurmánů, Auguste Escoffiera, který jej notně upravil. A na rozdíl od bláznů, co trvají na nutném použití všech předepsaných surovin, já Marengo zjednodušuji, krevety místo raků ani nepoužívám a přesto je to skvělé.

Honzovy buchty

Milý deníčku...nadýchané sladké plněné buchty jsou pro mne něco jako návrat do dětství. Když se byla na prázdninách u babičky, tak ta v neděli před obědem zadělala těsto a poté se už jen linula vůně povidel, tvarohu (ano, u nás se plnily i jablky), vanilky a rumu. U nás doma se těmto buchtám říkalo prostě balený buchty nebo jen balený a proto jsem netušila co vlastně po mě manžel žádá, když chtěl před lety upéci Honzovy buchty. Až pak mi docvaklo spojení Hloupý Honza - pec - buchty :-) A jak jsem byla poučena, ty pravé Honzovy buchty jsou s povidly a mákem nebo jen s marmeládou. Honzovy buchty peču celoročně, ač se to nezdá, je to jeden z nejrychlejších dezertů a taky nejvděčnějších - po ještě horkých buchtách se jen zapráší. Vemte si je sebou k vodě, stylově v plátěném ubrousku na výlet a nebo prostě jen tak v neděli ke kafi. A nepodceňujte důležitou ingredienci a to vepřové sádlo, protože bez něj to není ono!